Podniky do 20 zaměstnanců - GRAF 2

Problémy malých a středních podniků v ČR

• vysoké nájmy za prostory k podnikání (např. ve Švýcarsku se regionální samospráva o své zejména malé a střední podnikatele v tomto ohledu ve spolupráci s komorou stará)
• rostoucí byrokracie státních úřadů
• neexistence kontroly ve státní správě
• neexistence kontroly chování finančních úřadů
• zadržování přeplatků daně z přidané hodnoty ze strany finančních úřadů
• prosazení editační povinnosti pro FÚ (zák.337/92SB.ve znění PP.)(Po vyžádání stanoviska od správce daně, možnost pozdější restrikce)
• špatný přístup k financování podnikatelských záměrů (např.úvěry)
• část podnikatelské sféry splácí drahé úvěry z minulosti (stát obřemenil ze stejného období velké státní podniky a pomohl oddlužit banky,které následně prodal)
• závislost na bankovním sektoru
• vysoké daňové zatížení
• stále se měnící legislativa (i daňová.Změny i v průběhu daňového období – viz. DPH)
• vysoké náklady na pracovníky kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění
• demotivační přístup státu pro získávání nových pracovníků – (zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností díky vysoké podpoře v nezaměstnanosti a vysoké minimální mzdě není téměř možné při vytvoření nových pracovních míst získat nové pracovníky)
• slabá kupní síla obyvatelstva (zboží na půjčku)
• likvidační cenová politika velkých firem
• rozdílný přístup státu k velkým a malým firmám (neexistence státní podpory malých a středních firem, které produkují 61%HDP)
• nemožnost malé firmy získat státní zakázku (i při existenci nového zákona o veřejných zakázkách č.40/2004 Sb.)
• celkově špatná ekonomická situace v zemi
• špatná vymahatelnost pohledávek (stát)
• špatná práce Obchodního rejstříku

Zdroj: Hospodářská komora hlavního města Prahy

Podpora malých a středních podniků

Nevyvážená podpora velkých (zahraničních) investic a domácího malého a středního podnikání

• od roku 2003 vzdalo podnikání skoro 90 tisíc OSVČ, jejich počet klesl z 998 520 na 910 829
• růst počtu ukončených registrací k dani z příjmů fyzických osob z 23 230 (2002) na 35 552 (2005) ročně
• pokles počtu nových registrací – podle různých zdrojů:
  • ze 77 671 (2002) na 53 250 (2005) – zdroj: Státem ohrožený druh? Živnostník a Likvidace živnostníků: realita, či bulvární propaganda?
  • ze 83 922 (2004) na 53 496 (2005) – zdroj: Creditinfo Firemní Monitor
  • Počet podnikatelů podle ČSÚ:
    

    Čtvrtletí	Počet podnikatelů	Podíl podnikatelské sféry na celkové zaměstnanosti
    4Q/2003	814,9 tis.	17,20%
    IQ/2004	804,2 tis.	17,20%
    2Q/2004	792,9 tis.	16,90%
    3Q/2004	790,1 tis.	16,70%
    4Q/2004	779,0 tis.	16,50%
    1Q/2005	767,3 tis.	16,30%
    2Q/2005	768,6 tis.	16,20%
    3Q/2005	758,2 tis.	15,80%

  • jde o nejnižší stav počtu živnostníků za posledních pět let
• Vládou zavedené komplikace pro živnostníky
  • zavedení minimální daně z příjmů
  • zvýšení minimálního ročního vyměřovacího základu pro placení zdravotního a sociálního pojištění
  • dlouhá doba potřebná na založení firmy
    • podle hodnocení Světové banky se ČR ze 115 hodnocených zemí umístila až na 77. místě
    • české s.r.o. trvá založit v průměru až 40 dní
  • registrační pokladny
    • maloobchodníci a provozovatelé hostinské činnosti na základě živnostenského oprávnění musí za několik tisíc do konce roku pořídit pokladny s fiskální pamětí
  • příprava zákona o vyplácení prvních 14 dní nemocenské zaměstnavatelem
  • Zvýšení minimální mzdy
    • vytváří nové nezaměstnané

Vnímání státní byrokracie firmami - TABULKA 4





Novelizace Zákoníku práce

• nový Zákoník práce nerozšiřuje smluvní volnost v pracovně právních vztazích
  • postrádá možnost propuštění zaměstnance bez udání důvodu
  • zakazuje firmě přidělit zaměstnance na přechodnou dobu jinému zaměstnavateli
  • znemožňuje společnostem, kde existují odbory, vydávat vnitřní předpisy bez jejich předchozího souhlasu
• zaměstnavatelé nesmí bez souhlasu odborářů zvyšovat ani snižovat mzdy

 

Současné podmínky pro podnikání

• podle šetření ČSU z 10. srpna 2005 klesl počet podnikatelů proti srovnatelnému období roku 2004 o 24,4 tisíc na současných 768,6 tisíc.
• podíl podnikatelské sféry na celkové zaměstnanosti se tak snížil o 0,7 procentního bodu na 16,2 %.
• příčinou poklesu podílu bylo zvýšení vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojistného pro podnikatele, novela zákona o DPH a především zavedení minimální daně. Tu platí nyní každý podnikatel bez přihlédnutí k tomu, jaké má roční příjmy.
• podle zprávy OECD (zveřejněné 7.2.2006) v Česku by se měly zjednodušit formality spojené s vytvářením podniků

Garance rovné hospodářské soutěže

• neprůhledné zadávání veřejných zakázek, obcházení povinnosti zadávání veřejných zakázek
• korupce
• investiční pobídky - nevytvářejí rovné podmínky v podnikání
• podmínky pro podnikání nejsou stejné.
  • LG. Philips Hranice – česká vláda investovala 1.360.650.000,- korun a odpustila firmě daně z příjmů.
  • Rožnovská TCT – česká vláda investovala 0,- korun a firma nedostala žádnou daňovou úlevu

Zahraniční investice

• od roku 1998 se česká vláda prostřednictvím CzechInvestu podílela na více než 500 investičních projektech v celkové hodnotě přesahující 400 miliard korun, díky kterým by mělo v České republice postupně vzniknout více než 100 tisíc přímých pracovních míst
• její dosavadní sedmiletá aktivita se nijak výrazně nepromítla do míry a struktury nezaměstnanosti
• jak míra průměrné nezaměstnanosti, tak i míra dlouhodobé tzv. strukturální nezaměstnanosti neustále rostou bez toho, že by adekvátně k vynaloženým investicím rostla míra nabídky volných pracovních míst
• investičními pobídkami s vytvářejí především pracovní místa s požadovanou nižší kvalifikací
  • Podpora zahraničních investorů je hrazena z daní českých podnikatelů.
  • Nejen, že malým, nevýznamným podnikatelům daňové prázdniny nikdo nedá, ale ještě musí i ze záporného hospodářského výsledku odvést minimální daň. Za tu pak stát nakoupí pozemek, vybaví jej infrastrukturou a za korunu věnuje zahraniční firmě. 
    
    

Neefektivní využívání  finančních zdrojů z fondů EU

• současné nedostatky čerpání peněz z fondů EU
  • neinformovanost o podmínkách programu v dostatečném časovém předstihu
  • změny podmínek programu
  • nesjednocené podmínky pro různé programy a opatření
  • přílišná byrokratizaci schvalovacího procesu – zjednodušení procesu
  • u komunitárních programů složité požadavky (např. povinný počet partnerů)
• nejčastější důvody neúspěchu při předkládání projektů – řazeno podle frekvence výskytu
  • vyčerpání rozpočtu
  • netransparentní výběr, korupce
  • špatná kritéria výběru
  • nedostatek informací
  • formální nedostatky
  • nekvalitní obsah žádosti