Od 12. srpna 2026 se v celé Evropské unii používá nařízení o obalech a obalových odpadech, zkráceně PPWR. Neplatí ale najednou všechno. Hned teď se řeší limity pro PFAS v obalech určených pro styk s potravinami a papírová stránka věci, tedy technická dokumentace a EU prohlášení o shodě ke každému obalu. Zákaz jednorázových formátů, jednotný štítek na obalu ani kritéria recyklovatelnosti zatím neplatí. Hospodářská komora přitom na konci července zjistila, že připravena jsou 3,4 % firem.
Co se stalo
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech se podle svého závěrečného ustanovení „použije od 12. srpna 2026“. Jediná výjimka je čl. 67 odst. 5, který se použije až od 12. února 2029. Jde o nařízení, ne o směrnici: platí přímo, bez toho, aby ho Česko přepisovalo do vlastního zákona.
Ministerstvo životního prostředí ke stejnému dni vydalo tiskovou zprávu, ve které upozorňuje, že Evropská komise dosud nevydala část prováděcích aktů a metodik. Česko podle ministerstva žádá o jasnější metodické pokyny a předvídatelný harmonogram jejich vydávání, k požadavku se připojilo dalších 14 členských států.
Hospodářská komora zveřejnila 10. srpna průzkum mezi 384 podniky z konce července. Firmy hodnotily kvalitu a množství dostupných informací průměrnou známkou 2,3 bodu z 10, téměř polovina respondentů (49,5 %) dala nejnižší možné hodnocení a 45,3 % firem vůbec nedokáže odhadnout, jak na ně PPWR dopadne. Téměř nebo zcela připraveno jsou podle komory 3,4 % podniků. Komora zároveň připomíná, že běžná změna obalu trvá až rok a u potravinářských obalů až dva roky.
Co platí od 12. srpna
- Limity pro PFAS v obalech pro styk s potravinami. Podle čl. 5 odst. 5 nařízení „ode dne 12. srpna 2026 nejsou na trh uváděny obaly určené pro styk s potravinami“, pokud obsahují perfluorované a polyfluorované alkylové látky v koncentraci, která se rovná mezním hodnotám nebo je vyšší: 25 ppb pro všechny PFAS měřené cílenou analýzou, 250 ppb pro sumu PFAS a 50 ppm pro PFAS včetně polymerních. Pokud celkový obsah fluoru přesáhne 50 mg/kg, musí dodavatel na požádání doložit, kolik z toho tvoří PFAS, aby výrobce mohl zpracovat technickou dokumentaci.
- Limit pro těžké kovy. Součet koncentrací olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu v obalu nebo jeho součástech nesmí podle čl. 5 odst. 4 přesáhnout 100 mg/kg.
- Technická dokumentace a EU prohlášení o shodě. Podle čl. 15 odst. 2 musí výrobce ještě před uvedením obalu na trh provést posouzení shody podle čl. 38, zpracovat technickou dokumentaci podle přílohy VII a vypracovat EU prohlášení o shodě podle čl. 39. Dokumentaci a prohlášení je nutné uchovávat pět let u obalů na jedno použití a deset let u obalů opakovaně použitelných.
- Identifikace obalu a výrobce. Na obalu musí být typ, číslo šarže nebo sériové číslo, případně jiný identifikační prvek, a dále jméno nebo obchodní firma výrobce a poštovní adresa. Pokud to velikost obalu neumožňuje, jdou tyto údaje do přiloženého dokladu nebo do QR kódu.
- Povinnost dodavatelů. Podle čl. 16 musí dodavatel obalů poskytnout výrobci všechny informace a dokumentaci, které výrobce potřebuje k prokázání shody, v jazyce, kterému výrobce rozumí, papírově nebo elektronicky. Je to tedy dodavatel, po kom se dokumenty vyžadují.
- Obecný požadavek recyklovatelnosti. Čl. 6 odst. 1 říká, že všechny obaly uváděné na trh musí být recyklovatelné. Konkrétní kritéria designu pro recyklaci se ale podle téhož článku použijí až od 1. ledna 2030, případně 24 měsíců po vstupu příslušných aktů v přenesené pravomoci v platnost.
Kdo je podle nařízení výrobce
Tohle je místo, kde se řada firem splete. Výrobcem není jen ten, kdo obal fyzicky vyrábí. Podle čl. 3 bodu 13 je výrobcem i ten, kdo si nechá obal nebo balený výrobek navrhnout či vyrobit pod svým jménem nebo ochrannou známkou, a to bez ohledu na to, zda je na obalu vidět ještě jiná značka. Prakticky to znamená, že e-shop s vlastními potištěnými krabicemi nebo výrobce potravin s vlastním obalem má povinnosti výrobce, i když sám nic nevyrábí.
Úleva pro mikropodniky, o které se moc nemluví
Nařízení počítá s tím, že nejmenší firmy takovou administrativu neutáhnou. Podle čl. 3 bodu 13 písm. b) a čl. 15 odst. 12 platí: pokud ten, kdo si nechá obaly vyrobit pod svým jménem nebo ochrannou známkou, je mikropodnikem podle doporučení Komise 2003/361/ES a jeho dodavatel obalů sídlí v Unii, považuje se za výrobce dodavatel obalu, ne mikropodnik. Povinnosti spojené s dokumentací a prohlášením o shodě tedy nesou dodavatelé.
Mikropodnikem se podle evropské definice rozumí podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony eur (čl. 2 odst. 3 přílohy doporučení). Pokud do této kategorie spadáte a obaly odebíráte od dodavatele z EU, je vaším hlavním úkolem vyžádat si od něj doklady, ne je vytvářet.
Co naopak od 12. srpna neplatí
V médiích se v souvislosti s PPWR opakovaně objevuje konec plastových sáčků na ovoce a zeleninu, konec hotelových miniatur kosmetiky nebo jednorázového nádobí v restauracích. Tyto zákazy v nařízení skutečně jsou, ale mají vlastní datum. Podle čl. 25 odst. 1 platí: „Od 1. ledna 2030 nesmí hospodářské subjekty uvádět na trh obaly ve formátech a pro použití, které jsou uvedeny v příloze V.“ Členské státy navíc mohou mikropodnikům u části těchto formátů povolit výjimku, pokud se prokáže, že jinak to technicky nejde.
Stejně tak zatím neplatí povinný harmonizovaný štítek s informací o materiálovém složení obalu. Ten podle čl. 12 odst. 1 přijde od 12. srpna 2028, nebo 24 měsíců od vstupu příslušných prováděcích aktů v platnost, podle toho, co nastane později.
Kdo to bude kontrolovat
Dodržování nařízení bude podle ministerstva životního prostředí dozorovat Česká obchodní inspekce a Česká inspekce životního prostředí.
Co udělat tento týden
- Zjistěte, v jaké roli jste. Vyrábíte obaly, dovážíte je ze třetí země, nebo si je necháváte vyrobit pod svou značkou? Podle toho se liší povinnosti. Pokud jste mikropodnik s dodavatelem z EU, přechází role výrobce na dodavatele.
- Napište dodavateli obalů. Čl. 16 mu ukládá dát vám podklady k prokázání shody. U obalů pro potraviny se ptejte konkrétně na PFAS a na celkový obsah fluoru.
- Podívejte se na svůj obal. Je na něm jméno firmy, adresa a identifikace šarže nebo typu? Pokud ne, je to nejrychleji opravitelná část.
- Neinvestujte zbytečně do změn, které mají čas. Klíčové metodiky a prováděcí akty Komise chybí. U změn s termínem 2030 dává smysl počkat, až bude jasné zadání.
Zdroje
- EUR-Lex: nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech, české znění (čl. 3, 5, 6, 12, 15, 16, 25, 38, 39, ustanovení o použitelnosti)
- Ministerstvo životního prostředí (12. 8. 2026): Začínají platit nová pravidla pro obaly, Česko žádá jasnější výklad
- Tisková zpráva Hospodářské komory ČR (10. 8. 2026): průzkum mezi 384 firmami k připravenosti na PPWR
- Tatáž tisková zpráva Hospodářské komory ČR v plném znění (okresní komora Příbram)
- EUR-Lex: doporučení Komise 2003/361/ES, definice mikropodniku
- EnviWeb (13. 8. 2026): komentář Svazu průmyslu a dopravy ČR k nařízení o obalech
- Právní prostor (12. 8. 2026): shrnutí ke startu PPWR
Článek popisuje stav k 17. 8. 2026. Nařízení je přímo použitelné, část prováděcích a delegovaných aktů Evropské komise ale dosud chybí a upřesnění se mohou objevit později.
Text byl vytvořen umělou inteligencí (AI) na základě ověřených zdrojů uvedených v článku. Za publikaci odpovídá Unie malých a středních podniků ČR, z.s. Chybu nahlaste na dotazy@sme-union.cz.