Devadesát procent podnikatelů se bojí nekalých praktik konkurence

České podnikatelské prostředí nevypadá jako procházka růžovým sadem. Právě naopak. Devět z deseti firem se obává, že konkurence proti nim vytáhne nekalé triky, jen aby získala výhodu. Vyplývá to z odpovědí  více než stovky respondentů průzkumu, který mezi svými členy provedla Unie malých a středních podniků.

Že jsou k podnikání potřeba ostré lokty, je obecně známý fakt. Ovšem čtvrtina ze stovky respondentů průzkumu mezi českými podnikateli se domnívá, že ostatní firmy si pomáhají ve velké míře nekalými praktikami. Dalších pětašedesát procent si myslí, že konkurence čas od času využije nástrojů, které jsou za hranou přijatelných obchodních praktik. Znamená to, že jen deset procent podnikatelů vnímá české podnikatelské prostředí férové.

„Výsledky průzkumu mě zarazily. Neočekával jsem totiž, že by byli čeští byznysmeni až tak pesimističtí. Vypadá to, že si lidé zvykají na sytém, kdy se někdo na trhu nechová poctivě, a proto musím přistoupit na jeho hru, abych se nedostal do ztráty. To je smutná vizitka pro tuzemské prostředí,“ říká David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků.

Na pesimistických odpovědích se podepsaly také negativní zkušenosti podnikatelů. Například s odposlechy se setkalo již plných sedmadvacet procent oslovených. Jako další závažné hrozby oslovené firmy uvedly například napadení sítě, nebo vynášení citlivých dat.

„To, že má třetina podnikatelů osobní zkušenost s odposlechem je logické vyústění faktu, že se u nás tato technika stala v podstatě běžnou záležitostí. Ročně se v České republice prodá odposlechová technika za stovky milionů korun a jak v oblasti byznysu, tak v oblasti politiky je velmi pravděpodobné, že na nějakou formu odposlechu narazíte,“ komentuje výsledky průzkumu Jiří Schmidt, specialista na bezpečnost a ochranu proti odposlechu ve společnosti Probin.

Přestože tyto hrozby české firmy vnímají, podle výsledků průzkumu používá nějakou formu ochrany pouze osmnáct procent respondentů. Šifrovanou komunikaci používá deset procent z nich. Dalších osm procent si pak pravidelně si nechává zkontrolovat kanceláře, jestli nejsou odposlouchávané.

Česká legislativa je přitom ve vztahu k odposlouchávání velmi benevolentní. Technika potřebná k „napíchnutí“ něčího telefonu, nebo kanceláře je totiž běžně dostupná a v České republice odposlouchávat nejen orgány státní správy, ale také bezpečnostní agentury, které k odposlechu nepotřebují žádná povolení.

Že by se však podnikatelé více chránili? Ne, většina o tom neuvažuje. Jen necelá čtvrtina respondentů uvedla, že se chystá pořídit nějakou formu ochrany informací a dat.