Připravovaná daňová reforma: další dělení živnostníků z hlediska jejich příjmů a navyšování odvodů komplikuje administrativu

Praha, 7. 3. 2019: Vláda v současné době připravuje daňovou reformu, jejíž součástí bude zvyšování odvodů zdravotního pojištění u živnostníků, kteří mají příjem nad 1 mil. Kč.  Zdravotní pojištění těchto živnostníků tak vyroste u 13,5 na 17,2 procent z částky, která se počítá z poloviny jejich příjmu. Avšak srovnávání živnostníků a zaměstnanců na stejnou úroveň, jak argumentuje tuto změnu ministerstvo financí, je jako srovnávat hrušky s jablky.

Ministryně financí říká: „Samozřejmě by tam došlo k navýšení zdravotního pojištění. Ale zase na druhé straně, proč by měl vysokopříjmový živnostník polovinu vyměřovacího základu, co má zaměstnanec?“

Takto se ale věc nedá srovnávat. Živnostníky zatěžuje daleko větší administrování, daně si musí odvádět sami, dále nesou zodpovědnost a nemají zaměstnanecké výhody.

Čím více rozdílných sazeb v daních a snaha o rozdělení živnostníků, tím více se v tom živnostník přestane orientovat a v konečném důsledku tyto změny nejsou úlevou nikomu. Příkladem je navrhovaná paušální daň pro živnostníky, která se netýká všech živnostníků, protože tu máme i dobrovolné plátce DPH, mnoho plátců s úlevami na rodinu apod. a proto podobné rozdělování živnostníků nedává smysl.

 

Sociálně odpovědné veřejné zadávání zakázek v praxi

Sociálně odpovědné veřejné zadávání zakázek, o jehož prosazování se snaží MPSV, Unie malých a středních podniků velmi podporuje a vítá, že v praxi již zadavatelé veřejných zakázak začínají tyto principy používat, jelikož dosavadní hodnocení zakázek bez komplexnějšího hodnocení dopadů na region v praxi vytvářely nemalé problémy, a to nejen těmto regionům, ale i podnikatelům, kteří danou zakázku realizovali.

Koncept odpovědného veřejného zadávání lze definovat jako proces, při kterém organizace nakupuje produkty a služby a realizuje stavební práce způsobem, kdy získává maximální hodnotu za peníze z hlediska vytváření prospěchu pro společnost a ekonomiku a při minimálních škodách na životním prostředí. Zahrnuje tak v sobě jak důraz na princip „3E“ (economy, efficiency, effectiveness – hospodárnost, účelnost, efektivnost) tak i ohled na podporu zaměstnanosti a sociální a environmentální aspekty. Konkrétní implementace tohoto konceptu se opírá o tři níže definované priority:

  1. Diverzifikace dodavatelského řetězce: podpora soutěže, otevřenosti vůči dodavatelům a zvýšení diverzity dodavatelského řetězce.
  2. Podpora a rozvoj sociálně odpovědného veřejného zadávání: zohledňování sociálních aspektů při zadávání veřejných zakázek, a to jak s ohledem na sociální začleňování a podporu zaměstnanosti znevýhodněných osob, tak s důrazem na potírání nelegální práce, resp. dodržování pracovněprávních podmínek a bezpečnosti práce.
  3. Zohledňování celkové udržitelnosti a dopadů na životní prostředí: hledání ekologicky šetrných řešení, které jsou v rovnováze s důrazem na ekonomickou výhodnost a aktuální hospodářskou situaci.

Příklady z praxe zadávání zakázek dle těchto principů najdete níže na odkazech:

  1. Zakázky povodí Vltavy 
  2. Další příklady realizovaní

Podnikatelé: Novela EET nic neřeší, celý zákon by se měl zrušit

Praha, 31.1. 2019: Poslanecká sněmovna v současné době projednává vládní návrh novely EET, který byl do Sněmovny předložen již v červnu 2018. Hlavním cílem vládní novely EET bylo reagovat na oblasti z nálezu Ústavního soudu a také navrhuje přesunutí do druhé snížené sazby DPH vybrané služby a zboží. Náběh 3. a 4. fáze evidence tržeb odložil US na neurčito, aby zabránil negativním vlivům plynoucím z nastoupení dalších fází v případě, že by povinnost uložená poplatníkům byla vzápětí zrušena, ať již na základě vyhodnocení dopadů regulace, nebo závěru o zbytečném zatížení poplatníků. Předložená novela však neulevuje znevýhodněným či drobným podnikatelům a živnostníkům od EET, ale navrhuje například off-line systém přinášející nutnost papírování a běhání po úřadech, který práci všem jen přidává. Podnikatel si musí nejprve účtenky vyzvednout na finančním úřadě a pak jen vystavuje, zapisuje, úřaduje, aby pak každého čtvrt roku mohl předat úřadu speciální formulář s údaji o výši tržeb a počtu vydaných účtenek.

Ve změně se objevuje také snížení DPH u specifických činností dle odůvodnění jako stimul, aby nedocházelo k vyhnutí se plateb daně či jako kompenzace nákladů EET. Je otázkou, zda skutečně kompenzuje drobnému podnikateli či živnostníkovi množství času, administrativy a v neposlední řadě náklady, aby se ve složitě znějícím zákoně EET vůbec vyznal. Do snížení DPH se také dostala i úprava a rozvod vody a stočné. Můžeme tedy říci, že pro vodárny a čističky je tento zákon víc než přínosný.

V praxi vidíme, že používání EET podnikatele denně zatěžuje a šíří nedůvěru nejen směrem k nim, ale i od podnikatelů směrem ke státní správě. „Denně od našich podnikatelů slýcháme, jak si stěžují na komplikace EET a denně vyhazují tašku plnou účtenek, které nikdo nechce. Trváme s našimi členy na tom, že zákon o elektronické evidenci tržeb je špatný a měl by se zrušit. Deklarovaný příjem z EET jako důvod jejího zavedení v porovnání s celkovým dopadem na podnikatelské prostředí je neobhajitelný. Podnikatelé jako plátci daní tvoří velký příjmový zdroj do státní kasy a pokud budou úředníci vymýšlet zátěže v podobě elektronické evidence tržeb či jiných administrativních překážek, rozšíří pouze mezi podnikateli neochotu podnikat,“ říká předseda Unie MSP ČR Jozef Regec

Možnost financování malých a středních podniků

“Junckerův balíček”

Vyhledávaným zdrojem financí pro MSP byly a jsou finanční prostředky z evropských fondů. Jednalo se jak o přímé financování podnikatelských záměrů, tak i o podporu vědy a výzkumu. Novinkou je v České republice možnost financování v rámci tzv. „Junckerova balíčku“. Zatím čtyři banky u nás poskytují tyto druhy financování, jmenovitě Česká spořitelna, Equa bank, Komerční banka a Českomoravská záložní a rozvojová banka. Většina podnikatelů však o této možnosti dosud neví. V roce 2020 již bude končit čerpání z evropských strukturálních fondů, které bylo využíváno hlavně středními a většími podniky. Náročná administrativa spolu s nepřehledností dotací znamenala pro malé podniky ve velkém procentu nedostupnou variantu. Otázkou pak zůstávají evropské zdroje pro segment MSP po roce 2020. Ať již se jedná o zdroje z Evropského fondu strategických investic, Evropského investičního fondu či jiné, je třeba zdůraznit, že čerpání těchto prostředků je důležité upravit na míru potřebám MSP s důrazem na jednoduchost administrace. V opačném případě se stane využití finančních zdrojů pro segment MSP obtížné nebo téměř nedostupné.

Členové Unie malých a středních podniků ČR jsou znepokojeni problémy s čerpání EU fondů pro firmy

Poslední zprávy o zastavení 114 miliard v rámci operačního programu Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost, programu určeného pro české firmy, podniky znepokojuje.

„Samotná pozastavení programu OPPIK je řešitelný problém. Jedná se „pouze“ o pozastavení certifikace, to znamená zpětné proplácení peněz Bruselem České republice u projektů, které hradí rozpočet MPO. Firmy by tak „pouhé“ pozastavení nemuseli pocítit. Ale jen za podmínky, že problém zjištěný audity bude rychle vyřešen a také, že nedojde k dalším posunům výzev pro podniky. Harmonogram výzev z programu OPPIK se často posouvá o celé měsíce. Další zpožďování výzev je pro podniky nepřijatelné. Mohlo by ohrozit celý proces dočerpání prostředků ze zdrojů EU. Proto doufám, že MPO problém s pozastavením certifikace nepromítne do posunu výzev. Na to jsou firmy již alergické,“ uvedl místopředseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

Z bleskového průzkumu Unie malých a středních podniků mezi 300 firmami vyplývá, že firmy v první řadě vidí jako problém posouvání výzev (53% firem). Jako druhý významný problém vidí podniky obtížnost a nepředvídatelnost pravidel jednotlivých programů (32% firem). Mezi ostatní významné problémy firmy řadí zrušení státního Seed fondu, který MPO připravuje již od roku 2012, zatím bez výsledku.

„Problém, který firmy řadí na druhé místo je obtížnost a nepředvídatelnost pravidel programů. Tohoto problému se obává plných 32% firem. Závažnost tohoto tématu se opět ukázal při zpětném zpochybnění metodiky výkladu pravidel u 456 podniků, které přijaly dotaci z programu ICT (informační a komunikační technologie). Dopis, že do proplácených pozic z programu se nezapočítávají již dříve vytvořená pracovní místa, byl pro firmy, které projekty realizují již měsíce či roky, studenou sprchou. Dají se očekávat žaloby firem. Pokud došlo ze strany ministerstva k chybné interpretaci pravidel, je třeba se k problému postavit čelem a uhradit chybu z národních zdrojů,“ říká místopředseda Unie malých a středních podniků David Šeich.

Třetí problém zmiňovaný firmami je zrušení státního Seed fondu v gesci MPO. Tato komplikace se týká především technologických firem, které na spuštění Seed Fondu čekají již od roku 2013. V dubnu 2013 bylo zahájeno výběrové řízení na správce státního fondu, následně bylo po řadě peripetií v dubnu 2014 zrušeno. Byl přijat nový koncept a MPO vybralo vlastní management fondu. Následně po opakovaném výběrovém řízení na management byl projekt NIF (Národní inovační fond) definitivně ukončen.

„Od existence NIF se očekávala podpora start-upových projektů jako motoru inovací. Česká republika si technologické inovace zvolila ve všech svých strategických dokumentech jako prioritu. Firmy očekávaly, že NIF začne již ve druhém čtvrtletí letošního roku investovat do technologických firem, Namísto toho byl bez náhrady zrušen. Očekáváme od MPO rychlé náhradní řešení,“ shrnuje místopředseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

Lednové setkání na zámku odstartovalo pravidelná networking setkávání členů, partnerů a hostů Unie MSP CR

Praha, 1. 2. 2018: Unie malých a středních podniků ČR z.s. odstartovala novoročním setkáním členů, partnerů a hostů spolku na zámku Panství Dlouhá Lhota další pravidelná networking setkávání podnikatelů pro rok 2018. Setkávání se pořádají za účelem navázání bližších obchodních kontaktů, předání si znalostí a zkušeností.

 

Setkání se uskutečnilo dne 31. ledna 2018 od 17 hodin v příjemném prostředí zámku Panství Dlouhá Lhota. Hosté si mohli prohlédnout historickou budovu zámku, kde byli ubytováni. Program setkání byl odstartován úvodní krátkou prezentací a diskuzí hostů u kulatého stolu, kde byly představeny hlavní okruhy aktivit spolku pro rok 2018 a nabídnuty možnosti do jejich aktivního zapojení. Program pak pokračoval tříchodovou večeří ve vyhlášené restauraci a ukončen byl ochutnávkou vína v místním vinném sklípku. Hosté se zde vzájemně informovali o chystaných projektech a záměrech a vyměnili si cenné obchodní zkušenosti v neformálním, příjemném prostředí zámeckého areálu.

 

Další setkání podnikatelů, partnerů a hostů je plánováno na začátku měsíce března v Praze. Detaily dalšího setkání budou upřesněny na stránkách.

116822122

Unie malých a středních podniků ČR podporuje projekt Ministerstva práce a sociálních věcí „Podpora rozvoje a implementace sociálně odpovědného veřejného zadávání“

Rozšíření odpovědného přístupu k zadávání veřejných zakázek mezi zadavateli je cílem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Podpora rozvoje a implementace sociálně odpovědného veřejného zadávání“. Projekt podporuje i Unie malých a středních podniků ČR. Jde o to, aby ve veřejných zakázkách nebylo zohledňováno pouze běžně užívané kritérium nejnižší ceny, ale aby byla reflektována i konkrétní společenská, ekonomická nebo environmentální témata.

Může jít o podporu malých a středních podniků, podporu zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, získávání praxe či zvyšování dovedností, dodržování důstojných pracovních podmínek a bezpečnosti práce, zohledňování aspektů etického nakupování nebo také o snížení zátěže životního prostředí.

Zohledňování potřeb malých a středních podniků při zadávání veřejných zakázek je zakotveno ve směrnici EU o zadávání veřejných zakázek (2014/24/EU), a to zejména článcích 78 a 124. Zadávat veřejné zakázky dle principů (společensky) odpovědného veřejného zadávání umožňuje také zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, do kterého byla směrnice přenesena. Zadavatelé veřejných zakázek mohou udělat taková opatření, aby zpřístupnili zadávací řízení malým a středním firmám a zvýšili tak pravděpodobnost úspěchu těchto subjektů. Jedná se o konkrétní kroky vedoucí k dosažitelnosti podmínek veřejných zakázek pro MSP, vyváženosti kritéria ceny a kvality, zejména pak kroky vedoucí ke snížení administrativních nároků účasti v řízení, dělení veřejné zakázky na části, které mohou menší firmy snadněji plnit, využití dynamického nákupního systému nebo zlepšení komunikace s podnikatelskou komunitou.

Projekt Podpora rozvoje a implementace sociálně odpovědného veřejného zadávání (www.sovz.cz) poskytuje zdarma školení, materiály a konzultace veřejným zadavatelům, kteří mají zájem ať už o téma podpory malých a středních podniků ve veřejných zakázkách nebo o řešení jiné ekonomické, sociální či environmentální problematiky. Mimo jiné se v rámci projektu jednou ročně koná konference  o aktuálních trendech a praxi v odpovědném veřejném zadávání. Začátkem roku 2018 bude vycházet publikace o odpovědném zadávání určená dodavatelům veřejných zakázek (i těm potenciálním) a bude ke stažení na webu projektu. Více informací o možnostech podpory malých a středních podniků ve veřejných zakázkách najdete na stránkách: http://sovz.cz/temata/podpora-msp-v-zadavani-verejnych-zakazek/.

Náměty na zlepšení čerpání z praxe od podnikatelů, kteří přišli do styku se špatně nastaveným čerpáním dotací POVEZ II– Podpora odborného vzdělávání

Unie malých a středních podniků kritizuje nastavené podmínky čerpání dotace POVEZ II – Podpora odborného vzdělávání, které poskytuje MPSV a procesují jednotlivé úřady práce. Cílovou skupinou jsou malé a střední výrobní firmy. Dotace je zaměřena na vzdělávání především dělníků a rozděluje 1 – 1,5 Mld CZK ročně. Čerpala se úspěšně až do minulého období pod podobnými projekty se stejným názvem, nebo jako projekty „Vzdělávejte se pro růst“.

Po nových změnách v posledních 2 letech se čerpání výrazně zhoršilo, jelikož změny přinesly při čerpání v praxi negativní dopad pro podnikatele. Shromáždili jsme informace od několika firem, které se setkaly v praxi s těmito bariérami:

4 největší bariéry čerpání POVEZ II – Podpora odborného vzdělávání:

  1. Limit pro výběrové řízení byl snížen proti zákonu už na 400 000 CZK.

Problém je, že podle zákona má být VŘ (výběrové řízení) až od 2 mil., ale u této dotace se to zpřísnilo už na 400 tis CZK a tato povinnost je ukotvena v Obecných pravidlech pro OP Z (Operační program Zaměstnanost). Tím se zvýšila několikanásobně administrativní práce pro úředníky, podnikatele, agentury, pro všechny. Přičemž čerpaná částka je tak malá, že se to podnikatelům nevyplácí. Není možnost podvádění, jelikož z úřadů práce chodí na školení pravidelně kontroly. Podnikatel je schopen si vybrat dodavatele sám kvalitně. Je v jeho zájmu, aby školení mělo smysl, když uvolňuje pracovníky na hodiny z výroby.

Řešením by tedy mohlo být zvýšit limit pro VŘ nad 2 mil zakázky, dodržet zákon.

  1. Sčítání zakázek pro VŘ (výběrové řízení) v celém projektu POVEZ II – tj. cca v 7 letém období.

V minulém období platilo, že pokud podnikatel v jednom kalendářním roce dostal 1 mil. dotaci na vzdělání, musel dělat VŘ. Pokud ale další rok čerpal pouze 100 tis, tak další VŘ už dělat nemusel, to bylo rozumné.

Kritizovaná změna je, že se částky budou sčítat v celém 7letém období. Takže např. jeden rok bude podnikatel čerpat 2 mil. s VŘ, druhý rok zažádá pouze o 100 tis, ale stejně musí opět udělat VŘ v režimu „nad 2 mil.“. Je to neopodstatněná, zbytečná změna přidávající podnikatelům další administrativní práci.

ŘEŠENÍ – opět počítat částky zakázek pro účely VŘ po rocích zvlášť, jako to bylo v minulém období.

  1. Kriminalizace bez možnosti sjednání nápravy.

Proces je nesmírně složitý, mnoho administrativních kroků musí být splněno pro schválení a využití dotace na vzdělání. Při tomto množství je přirozené, že  podnikatelé mohou dělat i neúmyslné administrativní chyby. Úřad však zpřísnil reakce na chyby trestními oznámeními, kdy podnikatel je rovnou zván na policii a tam vysvětluje neúmyslnou chybu. Mnoho podnikatelů si proto čerpání této dotace raději rozmyslí.

ŘEŠENÍ – nastavit proces s těmito nástroji. Pokud se stane chyba tak,

a/ zavolat/napsat a požádat o opravu

b/ upozornit na pokutu v případě překročení lhůty

c/ pokuta

  1. Přístup úředníků.

Úředníci bohužel v mnoha případech v praxi nerozumí metodice a ani problematice VŘ a proto žadatele varují před částkami vyššími než je 400 tis Kč, aby nemuselo proběhnout VŘ. Úkolem úřadu práce je totiž posoudit (stanoveno metodikou), jestli bylo VŘ provedeno správně, a to je pro mnohé z úředníků komplikované. Proto nejasnosti a i drobné chyby, které se dají ihned uvést na pravou míru či opravit, řeší raději blokací a zákazem školení. Díky tomu se dotace drolí na malé zakázky po 100 tis Kč. Administrativa je ale pořád stejně náročná.

ŘEŠENÍ – trénovat přístup úředníků a hlavně proškolit úředníky v potřebných znalostech, neboť poskytují službu podnikatelům, kteří zaměstnávají pracovník se vším rizikem a starostmi a tím pomáhají úřadu práce snižovat nezaměstnanost. Chyby se dějí, vždy je nutné počítat s lidským chybovým faktorem a úředníci by měli mít za úkol pomáhat chyby odstranit a ne trestat. Zodpovědnost za výběrové řízení nechat na žadateli a posouzení výběrového řízení na kompetentním orgánu kdykoliv během povinného období.

4. Neexistence hromadného podávání žádostí pro celorepublikové firmy, které podávají do 2 a více krajů zároveň.

V České republice je relativně hodně firem, které mají pobočky nejen v jednom kraji, ale třeba až v 10 krajích. Neexistuje však možnost hromadného jednotného podání, proto se musí žádost podat např. 10x, a pak o tom rozhoduje 10 úřednic. V těchto případech vyniknou rozdíly mezi jednotlivými ÚP jak jednotlivými názory, tak koordinací termínů či požadavky.

V praxi to probíhá tak, že zaměstnavatel naplánuje školení pro např. 3 skupiny lidí z celé ČR a toto školení musí pro účely žádosti rozdělit podle toho, odkud jeho lidé jsou (např. 3 lidé jsou z Brna – žádá o poměrnou část Brno, 2 jsou z Olomouce, žádá o poměrnou část Olomouc atd.)

Každá žádost má svoje přílohy, svoje bezdlužnosti a svoje podpisy. V některých situacích se dostanete až na 100 podpisů. Je-li schváleno, nastává druhá část– do každého kraje musíte vyrobit speciální harmonogramy a jiné přílohy pro konkrétní lidi. Skupiny sice máte 3, ale pokud jsou lidé z 11 krajů, vyrábíte 11 harmonogramů. Objem dokumentů a podpisů je opět enormní. Dále pokračujete podpisem Dohod s Úřadem práce. Úřady práce vyžadují osobní podpis – takže „podepisovači“ mají dvě možnosti – dají někomu plnou moc, což v některých případech z různých důvodů nechtějí, nebo si udělají road show po ČR a celé to objedou. Na každém ÚP absolvují totéž – podepíší stejný dokument.

Je to „ každý pes, jiná ves“, nedává to smysl, je to obrovská ztráta času, neefektivní a stejně se to nakonec nepovede, protože než to schválí poslední, tak to u první propadne. ÚP to „lišácky“ vyřešil v 3.vlně tak, že znemožnil podávání více než 5 aktivit, takže pokud máte 3 skupiny lidí v 11 krajích, máte smůlu, dotace pro vás prostě není.

ŘEŠENÍ- zavést hromadné podávání a schvalování žádostí pro větší firmy, které podávají žádosti do dvou a více krajů.

 

 

 

PODNIKATELÉ S VÝZVOU ODBORŮ NA ZVYŠOVÁNÍ MEZD NESOUHLASÍ

Praha, 15. 9. 2017: Unie malých a středních podniků ČR vidí v prohlášení Českomoravské komory odborových svazů a jejího předsedy Josefa Středuly o potřebě zvýšit mzdy v podnikovém sektoru o 8-10 procent jako nátlakové, “předvolební” vyjádření. Také vláda nedala dobrý příklad zvýšením mezd ve státním sektoru o 10 % bez jakékoli analýzy efektivity a produktivity práce státního sektoru.

Předseda Unie malých a středních podniků ČR, Mgr. David ŠEICH, k tomu uvádí: “Zvýšení mezd ve státním sektoru vládou o 10 % v předvolební době vytváří nekalou konkurenci podnikatelskému sektoru, který musí zvyšovat mezd vždy jen v souvislosti s produktivitou práce. To vláda nemusí, protože rozděluje cizí peníze vybrané z daní podnikatelů. Současně tlak odborů a jejího předsedy pana Středuly na zvyšování mezd v podnicích plošně je zcela mimo ekonomickou realitu. V některých podnicích může dojít i k většímu růstu mezd, než je požadovaných 8-10 procent, vždy to závisí na efektivitě podniku a produktivitě práce jeho zaměstnanců. Žádné plošné výzvy na zvyšování mezd zaměstnancům v minulosti zaměstnancům peníze do kapes nepřivedly. Jakékoli výzvy k plošnému zvyšování mezd v podnikatelském sektoru jsou jen hlučným, viditelným a zbytečným gestem.“

Unie malých a středních podniků poukazuje na to, že českým podnikatelům se podařilo vytvořit 350 tisíc nových pracovních míst. Požadavek růstu mezd odborů v minulém roce o 5,5 procent byl nakonec samotnou podnikatelskou sférou překročen.