Náměty na zlepšení čerpání z praxe od podnikatelů, kteří přišli do styku se špatně nastaveným čerpáním dotací POVEZ II– Podpora odborného vzdělávání

Unie malých a středních podniků kritizuje nastavené podmínky čerpání dotace POVEZ II – Podpora odborného vzdělávání, které poskytuje MPSV a procesují jednotlivé úřady práce. Cílovou skupinou jsou malé a střední výrobní firmy. Dotace je zaměřena na vzdělávání především dělníků a rozděluje 1 – 1,5 Mld CZK ročně. Čerpala se úspěšně až do minulého období pod podobnými projekty se stejným názvem, nebo jako projekty „Vzdělávejte se pro růst“.

Po nových změnách v posledních 2 letech se čerpání výrazně zhoršilo, jelikož změny přinesly při čerpání v praxi negativní dopad pro podnikatele. Shromáždili jsme informace od několika firem, které se setkaly v praxi s těmito bariérami:

4 největší bariéry čerpání POVEZ II – Podpora odborného vzdělávání:

  1. Limit pro výběrové řízení byl snížen proti zákonu už na 400 000 CZK.

Problém je, že podle zákona má být VŘ (výběrové řízení) až od 2 mil., ale u této dotace se to zpřísnilo už na 400 tis CZK a tato povinnost je ukotvena v Obecných pravidlech pro OP Z (Operační program Zaměstnanost). Tím se zvýšila několikanásobně administrativní práce pro úředníky, podnikatele, agentury, pro všechny. Přičemž čerpaná částka je tak malá, že se to podnikatelům nevyplácí. Není možnost podvádění, jelikož z úřadů práce chodí na školení pravidelně kontroly. Podnikatel je schopen si vybrat dodavatele sám kvalitně. Je v jeho zájmu, aby školení mělo smysl, když uvolňuje pracovníky na hodiny z výroby.

Řešením by tedy mohlo být zvýšit limit pro VŘ nad 2 mil zakázky, dodržet zákon.

  1. Sčítání zakázek pro VŘ (výběrové řízení) v celém projektu POVEZ II – tj. cca v 7 letém období.

V minulém období platilo, že pokud podnikatel v jednom kalendářním roce dostal 1 mil. dotaci na vzdělání, musel dělat VŘ. Pokud ale další rok čerpal pouze 100 tis, tak další VŘ už dělat nemusel, to bylo rozumné.

Kritizovaná změna je, že se částky budou sčítat v celém 7letém období. Takže např. jeden rok bude podnikatel čerpat 2 mil. s VŘ, druhý rok zažádá pouze o 100 tis, ale stejně musí opět udělat VŘ v režimu „nad 2 mil.“. Je to neopodstatněná, zbytečná změna přidávající podnikatelům další administrativní práci.

ŘEŠENÍ – opět počítat částky zakázek pro účely VŘ po rocích zvlášť, jako to bylo v minulém období.

  1. Kriminalizace bez možnosti sjednání nápravy.

Proces je nesmírně složitý, mnoho administrativních kroků musí být splněno pro schválení a využití dotace na vzdělání. Při tomto množství je přirozené, že  podnikatelé mohou dělat i neúmyslné administrativní chyby. Úřad však zpřísnil reakce na chyby trestními oznámeními, kdy podnikatel je rovnou zván na policii a tam vysvětluje neúmyslnou chybu. Mnoho podnikatelů si proto čerpání této dotace raději rozmyslí.

ŘEŠENÍ – nastavit proces s těmito nástroji. Pokud se stane chyba tak,

a/ zavolat/napsat a požádat o opravu

b/ upozornit na pokutu v případě překročení lhůty

c/ pokuta

  1. Přístup úředníků.

Úředníci bohužel v mnoha případech v praxi nerozumí metodice a ani problematice VŘ a proto žadatele varují před částkami vyššími než je 400 tis Kč, aby nemuselo proběhnout VŘ. Úkolem úřadu práce je totiž posoudit (stanoveno metodikou), jestli bylo VŘ provedeno správně, a to je pro mnohé z úředníků komplikované. Proto nejasnosti a i drobné chyby, které se dají ihned uvést na pravou míru či opravit, řeší raději blokací a zákazem školení. Díky tomu se dotace drolí na malé zakázky po 100 tis Kč. Administrativa je ale pořád stejně náročná.

ŘEŠENÍ – trénovat přístup úředníků a hlavně proškolit úředníky v potřebných znalostech, neboť poskytují službu podnikatelům, kteří zaměstnávají pracovník se vším rizikem a starostmi a tím pomáhají úřadu práce snižovat nezaměstnanost. Chyby se dějí, vždy je nutné počítat s lidským chybovým faktorem a úředníci by měli mít za úkol pomáhat chyby odstranit a ne trestat. Zodpovědnost za výběrové řízení nechat na žadateli a posouzení výběrového řízení na kompetentním orgánu kdykoliv během povinného období.

4. Neexistence hromadného podávání žádostí pro celorepublikové firmy, které podávají do 2 a více krajů zároveň.

V České republice je relativně hodně firem, které mají pobočky nejen v jednom kraji, ale třeba až v 10 krajích. Neexistuje však možnost hromadného jednotného podání, proto se musí žádost podat např. 10x, a pak o tom rozhoduje 10 úřednic. V těchto případech vyniknou rozdíly mezi jednotlivými ÚP jak jednotlivými názory, tak koordinací termínů či požadavky.

V praxi to probíhá tak, že zaměstnavatel naplánuje školení pro např. 3 skupiny lidí z celé ČR a toto školení musí pro účely žádosti rozdělit podle toho, odkud jeho lidé jsou (např. 3 lidé jsou z Brna – žádá o poměrnou část Brno, 2 jsou z Olomouce, žádá o poměrnou část Olomouc atd.)

Každá žádost má svoje přílohy, svoje bezdlužnosti a svoje podpisy. V některých situacích se dostanete až na 100 podpisů. Je-li schváleno, nastává druhá část– do každého kraje musíte vyrobit speciální harmonogramy a jiné přílohy pro konkrétní lidi. Skupiny sice máte 3, ale pokud jsou lidé z 11 krajů, vyrábíte 11 harmonogramů. Objem dokumentů a podpisů je opět enormní. Dále pokračujete podpisem Dohod s Úřadem práce. Úřady práce vyžadují osobní podpis – takže „podepisovači“ mají dvě možnosti – dají někomu plnou moc, což v některých případech z různých důvodů nechtějí, nebo si udělají road show po ČR a celé to objedou. Na každém ÚP absolvují totéž – podepíší stejný dokument.

Je to „ každý pes, jiná ves“, nedává to smysl, je to obrovská ztráta času, neefektivní a stejně se to nakonec nepovede, protože než to schválí poslední, tak to u první propadne. ÚP to „lišácky“ vyřešil v 3.vlně tak, že znemožnil podávání více než 5 aktivit, takže pokud máte 3 skupiny lidí v 11 krajích, máte smůlu, dotace pro vás prostě není.

ŘEŠENÍ- zavést hromadné podávání a schvalování žádostí pro větší firmy, které podávají žádosti do dvou a více krajů.

 

 

 

Theme Settings