Ministerstvo práce dokončilo vypořádání připomínek k novele zákoníku práce o transparentním odměňování a návrh míří k projednání vládě. Pro podnikatele je podstatné jedno: povinnost mít písemný systém odměňování s rozdělením prací do skupin dopadá podle návrhu na každého zaměstnavatele bez ohledu na velikost. Povinné zprávy o rozdílech v odměňování naopak menší firmy čekat nemusí. Navrhovaná účinnost je 1. ledna 2027.
V jaké fázi návrh je
Jde stále o návrh, nikoli o platný zákon. Podle evidence vládních materiálů je stav ke dni 27. července 2026 tento:
- Materiál je veden pod čj. OVA 559/26, předkladatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, poslední úprava je datována 15. července 2026.
- Stav materiálu je zařazeno do evidence, tedy před projednáním vládou. Sněmovní tisk zatím neexistuje, návrh se do Poslanecké sněmovny teprve dostane.
- Novela je transpozicí směrnice (EU) 2023/970 o transparentnosti odměňování. Lhůta pro její převedení do českého práva uplynula 7. června 2026, Česko ji tedy nestihlo.
- Podle textu návrhu má zákon nabýt účinnosti 1. ledna 2027, vybraná ustanovení až 1. ledna 2028 a část dokonce 1. ledna 2031.
Povinnost, která dopadne i na firmu se dvěma zaměstnanci
Jádrem novely je nový § 109a zákoníku práce, který zavádí systém odměňování. Text návrhu nestanoví žádnou výjimku podle počtu zaměstnanců:
- Zaměstnavatel bude povinen vytvořit systém odměňování, tedy popsat způsob, jakým zaměstnance odměňuje, včetně formy, složek a způsobu odstupňování výše mzdy, platu a odměny z dohody.
- Systém musí obsahovat rozdělení prací do skupin odstupňovaných podle hodnoty práce, která vyplývá z její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
- Systém lze sjednat v kolektivní smlouvě, nebo jej zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem. Pro menší firmy bez odborů to prakticky znamená vnitřní předpis.
- Obdobná povinnost se podle návrhu vztahuje i na benefity. Poskytuje-li zaměstnavatel vedle mzdy další peněžitá plnění, musí mít systém s objektivními a nediskriminačními kritérii, podle kterých je přiznává.
Právě tohle je pro malé firmy nejnáročnější část. Nejde o formulář, ale o promyšlené zařazení jednotlivých prací do skupin, které obstojí, když se na ně někdo zeptá.
Co menší zaměstnavatelé naopak dělat nemusí
Zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů, kterých se firmy obávají nejvíc, se malých zaměstnavatelů podle návrhu netýkají. Navíc je nemá zpracovávat firma sama:
- Zpráva se vypracovává o zaměstnavatelích ve dvou velikostních kategoriích: s alespoň 250 zaměstnanci a s alespoň 150 a méně než 250 zaměstnanci.
- U kategorie od 250 zaměstnanců se zpráva vypracovává každoročně, u kategorie 150 až 249 zaměstnanců v delším intervalu.
- Zaměstnavatel s méně než 150 zaměstnanci může o vypracování zprávy sám požádat ministerstvo, a to do 10. března daného roku. Je to dobrovolná možnost, nikoli povinnost.
- Podle březnové informace ministerstva mají povinnosti spojené se zprávami začít od roku 2028 u zaměstnavatelů se 150 a více zaměstnanci, u zaměstnavatelů se 100 až 149 zaměstnanci až od roku 2031.
Nábor: co se změní a co se v médiích popisuje nepřesně
Kolem povinností při náboru koluje nepřesná zkratka, že firmy budou muset uvádět mzdu v inzerátech. Text návrhu to nestanoví. Uvádí následující:
- Zaměstnavatel bude povinen prokazatelně informovat uchazeče o minimální výši mzdy nebo platu a dalších peněžitých plněních, která by mu příslušela ode dne vzniku pracovního poměru. Tuto informaci má poskytnout nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy.
- Povinnost tedy míří na minimální výši, nikoli na rozpětí, a váže se k okamžiku před podpisem smlouvy, nikoli k inzerátu. Připomínky ombudsmana a části ministerstev, aby se mzda povinně uváděla už v inzerci, do textu nepronikly.
- Zaměstnavatel naopak nebude smět po uchazeči požadovat informaci o mzdě u současného nebo předchozího zaměstnavatele. Návrh to řeší tak, že takový údaj vyloučí z okruhu informací, které smí zaměstnavatel vyžadovat.
- Za porušení tohoto zákazu návrh zavádí do zákona o inspekci práce pokutu až 200 000 Kč. Pokuty za další nové povinnosti jsou ale vyšší, viz níže.
Právo zaměstnance na informace, ale jen jednou za rok
- Zaměstnanec bude moci písemně požádat o informaci o výši své odměny a o průměrné výši odměny ve skupině prací, ve které pracoval, členěné podle pohlaví. Zaměstnavatel musí odpovědět do 2 měsíců.
- Žádost bude možné podat jednou za kalendářní rok, k opakovaným žádostem téhož zaměstnance se podle návrhu nepřihlíží. To je jedna z úlev, které vzešly z připomínkového řízení.
- Pokud by odpověď znamenala vyzradit odměnu konkrétního jiného zaměstnance, tuto část informace zaměstnavatel neposkytne, musí ale zaměstnance písemně informovat a poučit o dalším postupu.
- Zaměstnavatel bude mít povinnost nejméně jednou za kalendářní rok informovat všechny zaměstnance o tom, že toto právo mají.
Kolik hrozí za nesplnění
Novela vkládá nové přestupky do zákona o inspekci práce a zařazuje je do jeho existujících sazeb. Pro malé firmy je podstatné, že nejvyšší sazba se vztahuje právě na povinnost, která platí bez ohledu na velikost:
- Až 1 000 000 Kč za to, že zaměstnavatel nevytvoří systém odměňování podle § 109a. Návrh tento přestupek zařazuje do stejné sazby, jaká dnes platí například za nezajištění rovného zacházení nebo za diskriminaci.
- Až 400 000 Kč za to, že nevytvoří systém poskytování benefitů podle § 306a, pokud takové plnění zaměstnancům poskytuje.
- Až 200 000 Kč za porušení povinností při informování zaměstnanců o jejich odměně.
- Až 200 000 Kč za vyžadování informace o mzdě od současného nebo předchozího zaměstnavatele uchazeče.
Jde o horní hranice, které inspekce práce využívá podle závažnosti. I tak je rozdíl mezi sepsaným a nesepsaným vnitřním předpisem nepříjemně drahý.
Co se vyplatí udělat už teď
- Zkontrolujte náborové dotazníky a šablony. Pokud se ptáte na poslední hrubou mzdu, po nabytí účinnosti to bude v rozporu se zákonem. Úprava formuláře je práce na hodinu, pokuta je citelnější.
- Sepište, jak vlastně odměňujete. I malá firma obvykle nějaký systém má, jen ho nemá na papíře. Podklad pro vnitřní předpis vzniká snáz teď než pod tlakem termínu.
- Zamyslete se nad skupinami prací. Kritérii jsou složitost, odpovědnost a namáhavost. Právě tady vznikají rozdíly, které bude potřeba umět vysvětlit.
- Projděte benefity. Pokud někdo dostává příspěvek nebo bonus a jiný na srovnatelné pozici ne, mělo by k tomu existovat objektivní kritérium.
- Sledujte legislativní proces. Text se ve vládě i ve Sněmovně ještě může změnit, směr je ale daný evropskou směrnicí.
Zdroje
- Vláda ČR, elektronická knihovna legislativního procesu: návrh novely zákoníku práce, čj. OVA 559/26, včetně úplného textu návrhu
- Ministerstvo práce a sociálních věcí: Ministerstvo práce představilo minimalistický návrh zákonů o transparentnosti v odměňování a platformové práci
- Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, platné znění: sazby pokut podle § 11 odst. 2
- Česká justice: Na mzdy kolegů se ptát budete. Ministerstvo ale firmám přiznalo důležitou úlevu
- Ekonomický deník: Chcete vědět, kolik bere kolega? Nová pravidla mají jeden zásadní háček
- Finance.cz: Mzda by měla být povinně už v pracovním inzerátu. Státní instituce tlačí na změnu návrhu MPSV
Článek popisuje návrh zákona ve stavu k 27. 7. 2026. Návrh dosud neprojednala vláda ani Parlament, konečné znění i data účinnosti se mohou změnit. Citovaná ustanovení jsou převzata z textu návrhu zveřejněného v knihovně legislativního procesu.