Vláda schválila novou definici závislé práce. Hranici mezi podnikáním a zaměstnáním určí čtyři znaky - Unie malých a středních podniků

Text vytvořil AI systém. Za publikaci odpovídá Unie malých a středních podniků ČR, z.s.; zdroje a podrobnosti jsou v patičce.

Vláda 31. srpna schválila dva návrhy, které mění hranici mezi podnikáním a zaměstnáním. Součástí balíku je nové znění § 2 zákoníku práce: vztah nadřízenosti a podřízenosti, tedy jádro závislé práce, má být napříště dán jen tehdy, když platí současně čtyři znaky. Zatím jde o návrhy. Podle evidence vládních materiálů oba míří do Poslanecké sněmovny a číslo sněmovního tisku k 7. září ještě nemají. Navrhovaná účinnost je 1. ledna 2027.

Co přesně vláda schválila

Na jednání 31. srpna 2026 vláda projednala dva samostatné materiály Ministerstva práce a sociálních věcí, které spolu úzce souvisejí:

Návrh zákona o platformové práci (čj. OVA 563/26, identifikátor KORNDSJJKRYG), schválen usnesením vlády č. 554/2026.
Návrh zákona, kterým se mění zákoník práce a některé další zákony (čj. OVA 559/26, identifikátor KORNDSJHRRGS), schválen usnesením vlády č. 553/2026. Tenhle druhý, takzvaný změnový zákon, obsahuje i novou definici závislé práce.

U obou materiálů je v evidenci vládních materiálů uvedeno „Leg. proces pokračuje do PSP“ a kolonka čísla sněmovního tisku je prázdná. Poslední úprava obou dokumentů nese datum 4. září 2026. Znamená to, že vláda návrhy schválila, ale Sněmovna je zatím nezačala projednávat.

Čtyři znaky, které musí platit současně

Dnes zní § 2 odst. 1 zákoníku práce takto: závislou prací je práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, a zaměstnanec ji vykonává osobně. Co přesně je „vztah nadřízenosti a podřízenosti“, zákon neříká. Vyplňovaly to soudy a inspekce práce, a právě tahle mezera dělá firmám při spolupráci s živnostníky největší nejistotu.

Návrh ji zaplňuje. Ze schváleného textu (čl. I, novelizační body 2 až 4):

V § 2 odst. 1 se ruší slova „, podle pokynů zaměstnavatele“. Ta se přesouvají mezi nová kritéria.
Nové znění § 2 odst. 2: „Vztahem nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance je, pokud a) zaměstnavatel organizuje práci, b) zaměstnanec vykonává práci v pracovní době, c) zaměstnanec vykonává práci podle pokynů zaměstnavatele a d) zaměstnavatel kontroluje výkon práce zaměstnance.“
Vkládá se nový § 2a: „Závislá práce musí být vykonávána zaměstnancem za mzdu, plat nebo jinou odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.“

Podstatná je spojka „a“ mezi písmeny c) a d). Kritéria jsou postavena kumulativně: musí být splněna všechna čtyři najednou. Když jedno z nich chybí, není dán vztah nadřízenosti a podřízenosti, a bez něj nejde o závislou práci.

Co to znamená pro firmu, která spolupracuje s živnostníky

Nová definice se podle Ministerstva práce a sociálních věcí vztahuje na všechny subjekty na trhu práce, ne jen na digitální platformy. Pro malou firmu i pro OSVČ z toho plyne konkrétní kontrolní seznam. Projděte si u každé spolupráce se živnostníkem tyhle čtyři otázky:

Organizujete jeho práci vy? Rozdělujete zakázky, řadíte je do fronty, určujete pořadí?
Pracuje v pracovní době? Má stanovenou směnu, docházku, pevný začátek a konec?
Pracuje podle vašich pokynů? Dostává průběžné instrukce, jak práci provést, nejen zadání výsledku?
Kontrolujete výkon jeho práce? Ne převzetí díla, ale průběžný dohled nad tím, jak pracuje.

Čtyři odpovědi „ano“ ukazují na zaměstnání. Jedno spolehlivé „ne“ podle navrhovaného znění vztah nadřízenosti a podřízenosti vylučuje. Ministerstvo k tomu dodává, co naopak svědčí ve prospěch skutečného podnikání: člověk se sám rozhoduje, zda, kdy a jak dlouho bude pracovat, nemá stanovený minimální počet hodin a může činnost kdykoli přerušit. K platformám pak výslovně uvádí, že samotný požadavek, aby OSVČ dodržovala zákonné hygienické, bezpečnostní nebo dopravní povinnosti, nebude sám o sobě znakem závislé práce.

Až návrh projde, bude to poprvé, co má podnikatel v zákoně čtyři konkrétní otázky místo obecné formulace. To je dobrá zpráva pro každého, kdo dnes spolupráci s živnostníky raději nedělá kvůli riziku postihu.

Platformy: domněnka zaměstnání, kterou lze vyvrátit

Druhý návrh, zákon o platformové práci, převádí do českého práva směrnici (EU) 2024/2831. Zavádí vyvratitelnou právní domněnku pracovněprávního vztahu: jsou-li dány skutečnosti nasvědčující naplnění znaků závislé práce, považuje se platformový pracovník za zaměstnance, „ledaže platforma nebo zprostředkovatel prokáže, že alespoň jeden znak závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce naplněn není“.

Neznamená to plošné převedení kurýrů a řidičů z OSVČ na zaměstnance. Rozhodující má být skutečný způsob výkonu práce, ne označení smlouvy. Pracovník, který se domnívá, že fakticky pracuje závisle, může podat kvalifikovaný podnět inspekci práce; platforma dostane možnost vysvětlit, proč o pracovní poměr nejde, a teprve při nevěrohodném vysvětlení přijde kontrola.

Koho se zákon týká, vymezuje ministerstvo v důvodové zprávě přímo příklady. Digitální pracovní platforma je služba, která práci lidí aktivně organizuje a má vliv na to, kdo, kdy, kde a jak ji vykoná: typicky Uber, Bolt nebo Wolt. Naopak Airbnb, Vinted, eBay nebo BlaBlaCar do kategorie nespadají, protože jejich hlavním účelem je sdílení majetku nebo přeprodej zboží. Zákon platí pro platformovou práci vykonávanou v Česku bez ohledu na to, kde má platforma sídlo.

Na OSVČ pracující přes platformy dopadnou i pravidla algoritmického řízení: právo na srozumitelné informace o používaných systémech, podrobnosti na žádost do 30 dnů a povinný lidský přezkum u rozhodnutí s nepříznivým dopadem, tedy třeba u omezení nebo zrušení účtu. O vyřazení z aplikace už nemá rozhodovat samotný algoritmus.

V balíku je i KOBRA 26 a první krok k Jednomu inkasnímu místu

Změnový zákon nese vedle pracovního práva ještě dvě věci, které se podnikatelů týkají přímo:

Opatření z vládní iniciativy KOBRA 26 k odhalování nelegální a nehlášené práce. Součástí je doměřování plateb ve výši sociálního a zdravotního pojistného, které by dotčený subjekt jako zaměstnavatel jinak odvedl.
První etapa Jednoho inkasního místa. Od roku 2028 má vymáhání veřejných pojistných převzít Finanční správa místo souběžného vymáhání okresními správami sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami.

Obojí říká totéž jinými slovy: pravidla se zpřesňují oběma směry. Firmy dostávají jasnější měřítko, stát zároveň lepší nástroje na doměření odvodů tam, kde měřítko splněno není.

Kdy by to mohlo platit a co tomu odporuje

Podle textu obou návrhů je účinnost stanovena na 1. ledna 2027. Ve změnovém zákoně mají vybraná ustanovení účinnost pozdější: část k 1. lednu 2028 (sem patří i předání vymáhání Finanční správě) a dvě ustanovení až k 1. lednu 2031. Změny § 2 a nový § 2a mezi odloženými nejsou, měly by tedy platit od ledna 2027.

Transpoziční lhůta směrnice o platformové práci přitom uplyne 2. prosince 2026. Česko ji nestihne, stejně jako nestihlo lhůtu u směrnice o transparentnosti odměňování, která uplynula 7. června 2026.

Návrh není bez odporu a to je pro čtení výsledku podstatné. Svaz obchodu a cestovního ruchu i Hospodářská komora schválení uvítaly a oceňují minimalistickou transpozici. Českomoravská konfederace odborových svazů naopak novou definici závislé práce kritizuje s tím, že otevírá cestu k legalizaci švarcsystému. Sněmovna tedy bude o kritériích jednat a jejich znění se ještě může změnit. Do té doby platí dosavadní § 2 zákoníku práce beze změny.

Co udělat teď

Vytáhněte si smlouvy s OSVČ, se kterými dlouhodobě spolupracujete, a odpovězte si na čtyři otázky výše. Kde jsou všechny odpovědi „ano“, je riziko vysoké už dnes, i podle stávajícího znění zákona.
Podívejte se, jestli praxe odpovídá smlouvě. Rozhoduje skutečný stav, ne text. Docházkový systém pro živnostníka nebo pevná směna jsou v tomhle ohledu horší než jakákoli formulace ve smlouvě.
Sledujte, pod jakým číslem se návrhy objeví ve Sněmovně. Do prvního čtení se text ještě může měnit a definice závislé práce bude pravděpodobně nejspornějším bodem.

Zdroje

Text byl vytvořen umělou inteligencí (AI) na základě ověřených zdrojů uvedených v článku. Za publikaci odpovídá Unie malých a středních podniků ČR, z.s. Chybu nahlaste na dotazy@sme-union.cz.