Banner aktuality: Domněnka zaměstnání pro práci přes aplikace. Návrh zákona o platformové práci po 1. čtení.

Návrh zákona o platformové práci prošel prvním čtením. Kurýři a řidiči z aplikací mají od ledna dostat domněnku zaměstnání

/ Aktuálně, Novinky ze světa podnikání / Napsal /

Text vytvořil AI systém. Za publikaci odpovídá Unie malých a středních podniků ČR, z.s.; zdroje a podrobnosti jsou v patičce.

Poslanecká sněmovna 16. října v prvním čtení podpořila vládní návrh zákona o platformové práci (sněmovní tisk 301) a poslala ho do výborů. Ty na něj mají měsíc, Sněmovna se k němu tedy může vrátit nejdřív v polovině listopadu. Pořád jde o návrh, který se ještě může změnit. Vláda chce, aby platil od 1. ledna 2027. Převádí do českého práva evropskou směrnici o práci prostřednictvím platforem, kterou mají členské státy převzít do 2. prosince 2026.

Koho se návrh týká

Platformou je podle § 2 návrhu služba, která splňuje čtyři podmínky: funguje aspoň zčásti na dálku přes web nebo aplikaci, poskytuje se na žádost zákazníka, jejím nezbytným základem je organizace placené práce lidí a používá automatizované systémy. Důvodová zpráva jako příklady uvádí Uber, Bolt, Wolt a Glovo. Airbnb, Vinted, eBay nebo BlaBlaCar podle ní pod pravidla nespadají, protože jen poskytují technickou infrastrukturu.

Platformovým pracovníkem je každý, kdo přes platformu pracuje za úplatu na základě smlouvy s platformou nebo se zprostředkovatelem. Zprostředkovatel je firma, která má smlouvu s platformou i s pracovníkem, nebo stojí kdekoli v řetězci smluv mezi nimi (§ 6). Může to být například firma, která pro aplikaci zajišťuje řidiče nebo kurýry.

Hodnocení dopadů, které je součástí sněmovního tisku, cituje odhad Evropské komise z roku 2021: přes digitální platformy v Česku pracuje až 546 tisíc lidí a zhruba 139 tisíc z nich víc než 20 hodin týdně, nebo z toho má víc než polovinu příjmů.

Domněnka pracovního poměru

Jádrem návrhu je § 9. Pokud jsou dány skutečnosti, které ukazují na znaky závislé práce podle zákoníku práce, má se za to, že pracovník je k platformě nebo ke zprostředkovateli v pracovněprávním vztahu. Platforma nebo zprostředkovatel to vyvrátí jen tak, že prokážou, že aspoň jeden znak závislé práce chybí. Důkaz tedy leží na nich, ne na pracovníkovi.

Domněnka se uplatní ve správních, daňových a soudních řízeních i při kontrolách. Neplatí v trestním řízení a v řízení ve věcech sociálního zabezpečení. Pracovník, který se považuje za zaměstnance, může podat písemný podnět inspekci práce. Ta vyzve platformu nebo zprostředkovatele k vyjádření, a když jejich vysvětlení nepřesvědčí, provede kontrolu. Domněnku půjde podle přechodných ustanovení uplatnit až za dobu od účinnosti zákona, ne zpětně.

Samotné znaky závislé práce zákon o platformové práci nemění. Jejich novou podobu obsahuje doprovodná novela zákoníku práce (sněmovní tisk 300), kterou Sněmovna projednává samostatně. Psali jsme o ní v článku Vláda schválila novou definici závislé práce. Podle ČTK kritici z části opozice, odborů a odborné veřejnosti tvrdí, že nová definice usnadní švarcsystém. Ministr práce Aleš Juchelka to odmítá.

Co by platformy a zprostředkovatelé museli plnit

  • Evidence. Platforma se zapíše do evidence zaměstnavatelů podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a uvede, že je platformou. Platformy, které fungují už dnes, by to musely udělat do 31. ledna 2027.
  • Údaje pro úřady. Platformy i zprostředkovatelé zpřístupní úřadům a zástupcům zaměstnanců počet pracovníků podle smluvního statusu a průměrného počtu odpracovaných hodin, obecné smluvní podmínky a seznam zprostředkovatelů. Kdo už dnes funguje, má termín také do 31. ledna 2027.
  • Informace o algoritmech. Pracovník dostane nejpozději první den práce stručné informace o automatizovaných systémech, které ho sledují nebo o něm rozhodují. Na žádost mu platforma bez odkladu vysvětlí každé rozhodnutí, které systém přijal nebo podpořil.
  • Rozhodnutí dělá člověk. Omezení nebo ukončení spolupráce a zrušení či omezení účtu musí rozhodnout člověk, ne algoritmus (§ 20 odst. 6). Dopady algoritmů na pracovní podmínky platforma vyhodnocuje každé dva roky.
  • Zakázané údaje. Platforma nesmí zpracovávat údaje o emočním nebo psychickém stavu pracovníků, jejich soukromou komunikaci ani údaje z doby, kdy nepracují (§ 12).

Pro zprostředkovatele je důležitý § 7. Povinnosti vůči pracovníkovi plní platforma i zprostředkovatel společně. Pokud úřad nebo soud pravomocně rozhodne, že pracovník je zaměstnancem zprostředkovatele, musí platforma zajistit, aby zprostředkovatel plnil povinnosti zaměstnavatele u daně ze závislé činnosti a pojistného. Přestupky bude projednávat inspekce práce, porušení pravidel pro osobní údaje Úřad pro ochranu osobních údajů.

Co z toho plyne pro vás

Pracujete přes aplikaci jako OSVČ. Zatím nic podávat nemusíte. Zákon neplatí a domněnku půjde uplatnit nejdřív za dobu od jeho účinnosti. Kdo bude chtít svůj status řešit, podá podnět inspekci práce.

Zajišťujete pro platformu řidiče nebo kurýry. Podle návrhu budete zprostředkovatel. Projděte smlouvy s platformou i s lidmi, se kterými spolupracujete, a počítejte s tím, že do 31. ledna 2027 budete zpřístupňovat úřadům údaje o počtu pracovníků a podmínkách. Domněnka může mířit i na vás. Pokud by úřad nebo soud rozhodl, že lidé pracují ve vztahu k vám jako zaměstnanci, odváděli byste za ně pojistné a zálohy na daň jako zaměstnavatel.

Provozujete vlastní aplikaci, přes kterou si lidé objednávají práci jiných. Ověřte si, jestli splňujete všechny čtyři podmínky z § 2. Pokud ano, týká se vás evidence, informace o algoritmech i lidský přezkum rozhodnutí. Výjimku pro malé platformy návrh nestanoví. Ministerstvo práce, inspekce práce a Úřad pro ochranu osobních údajů mají podle § 44 zveřejňovat informace o právech a povinnostech a ministerstvo i metodiku k domněnce.

Zdroje

Text byl vytvořen umělou inteligencí (AI) na základě ověřených zdrojů uvedených v článku. Za publikaci odpovídá Unie malých a středních podniků ČR, z.s. Chybu nahlaste na dotazy@sme-union.cz.