Exportéři přesouvají svůj zájem na východní trhy a hledají partnery k financování

Praha, 26. 2. 2013: Agentura CzechTrade, pojišťovací společnost Egap, podnikatelské komory zaznamenaly v současné době společně s významnými finančními institucemi – Českou exportní bankou (ČEB), Mezinárodní investiční bankou (MIB), Evropsko-Ruskou bankou (ERB) a PPF bankou, zvyšující zájem podnikatelů o export a podporu jeho financování směrem na východní trhy.

Komory i instituce, podporující export na východní trhy Evropy a Asie, se dnes sešli se sto dvaceti českými exportéry ve Sněmovně při příležitosti konání odborného fóra Unie malých a středních podniků ČR „Hledání investičních příležitostí v Evropě a Asii a možnosti jejich financování“. Společně diskutovali o financování konkrétních projektů, přičemž největší zájem projevili exportéři o setkání a podporu od ČEB, MIB, ERB a PPF banky.

„Jeden z důvodů hledání nových investičních příležitostí a obchodních odbytišť směrem na východ u českých podnikatelů je v době ekonomické krize Evropy neutuchající poptávka po dovozu technologických celků, účasti na budování infrastruktury jak v oblasti energetiky, vodohospodářství, tak i projektů na zpracování odpadů nebo potravinářských komplexů. V tomto segmentu právě malé a střední podniky mají co nabídnout, vzhledem ke svým schopnostem pružně reagovat na požadavky zákazníka a nabídnout pokrokové technologie, nebo řešení projektů šitých na míru. Nezbytným předpokladem úspěchu pro realizaci obchodu je samozřejmě nabídka příslušného finančního zajištění. V tomto ohledu je Evropsko-ruská banka ve spolupráci s naší sesterskou bankou v Moskvě – První česko-ruskou bankou – připravena příslušné záměry projednat a nabídnout vhodný produkt,“ říká JUDr. Jiří Vaňhara, místopředseda představenstva a vrchní ředitel Evropsko-ruské banky, financující export podnikatelům do Ruské federace, která je první a v současné době jedinou bankou se soukromým ruským kapitálem, která získala novou bankovní licenci na území Evropské unie.

Ing. Břetislav Tichánek, ředitel divize exportního a strukturovaného financování PPF Banky, financující obchod a investice ve východní Evropě, na území SNS a jihovýchodní Asi, doplňuje k zájmu podnikatelů o východní trhy: „V Ruské federaci a jihovýchodní Asii vidíme do budoucna hlavní růstové příležitosti pro české exportéry. Zaměřujeme se na konkrétní potřeby malých a středních podniků českých klientů. Realizovali jsme například financování nákupu letadel, kdy prodejce byl z ČR.“

Jak uvedl Ing. Jiří Bobrek, místopředseda Mezinárodní investiční banky, MIB ve spolupráci s finančními institucemi v ČR, ale i v členských zemích MIB poskytuje finanční i další podporu při realizaci střednědobých a dlouhodobých investičních projektů pro rozvoj malého a středního podnikání, podporu exportu. MIB chce v budoucnu stále intenzivněji rozvíjet spolupráci s finančními institucemi v ČR především formou účasti v syndikovaných úvěrech. Dnešní fórum by se tak mělo stát pro MIB prvním odrazovým můstkem k tomuto směrování v procesu podpory exportu zejména do členských zemí MIB (s důrazem na Rusko, Mongolsko a Vietnam).

Finanční roli ČEB přiblížil Ing. Miloslav Kubišta, náměstek generálního ředitele: „ČEB si je dlouhodobě vědoma významu zejména mimoevropských trhů pro další rozvoj exportní výkonnosti České republiky. V současné době směřuje na východní trhy téměř 50 % aktivit ČEB. Výrazně měníme naši strategii, nečekáme, až nás vývozci osloví se svými projekty, ale snažíme se proaktivně vytvořit pro úspěšné vývozce v tomto teritoriu finanční předpolí. Za tím účelem jsme podepsali smlouvy o spolupráci či rámcové dohody s řadou komerčních bank či specializovaných finančních institucí v dané oblasti, což by mělo výrazně urychlit projednání finanční podpory a realizaci projednávaných obchodních aktivit. Jsem přesvědčen, že škála státní podpory vývozu a její formy jsou minimálně srovnatelné s hospodářsky vyspělými zeměmi, musíme se však zaměřit na její zintenzivnění v rámci vyčleněných prostředků ze státního rozpočtu.“ Dodal však také, že existují i rizika investic – zvýšená konkurence v těchto zemích – hodně zemí se chce zaměřit na východní trhy, velké riziko v podnikatelském prostředí – neprůhledná majetková struktura atd.

Mgr. Ing. Martin Houska, Ph. D., ředitel v daňovém a právním oddělení PwC Česká republika zodpovědný za oblast mezinárodního zdanění, upozornil, že značná část firem při zahraničních projektech až následně řeší problematiku daňových dopadů na návratnost těchto projektů. V případě až následného řešení daňových vlivů jsou možnosti snížení dodatečných daňových nákladů již omezenější a vliv na návratnost investice bývá významnější (některé projekty se z tohoto důvodu stávají ztrátovými). Mnohem efektivnější a levnější je daňové vlivy ošetřit již v okamžiku přípravy zahraničního projektu.

Předseda Unie malých a středních podniků ČR Mgr. David Šeich pak pozval exportéry na další podobné setkání:  „Kvůli velkému zájmu podnikatelů o export na východní trhy plánujeme na příští rok již třetí setkání podnikatelů s významnými podporovateli exportu, které bude stejně jako toto fórum opět místem schůzek podnikatelů a institucí k podpoře českého exportu.“

loga (1)

Přednášky ke stažení:

Bc. Zuzana Synková, vedoucí oddělení centra informačních služeb, CzechTrade

Ing. Milan Šimáček, náměstek ředitele Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. “Role EGAP a možnosti exportu do asijských zemí”

Mgr. Jiří Hansl, ředitel zahraničního odboru Hospodářské komory ČR “Jak Vám pomáháme ve východní Evropě a Asii”

Ing. František Masopust, výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS

Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc., předseda Mezinárodní obchodní komory ČR „Pozice českého exportu a investic v Evropě a Asii“

Ing. Miloslav Kubišta, náměstek generálního ředitele České exportní banky „ČEB – Integrální součást proexportní strategie vlády ČR“

Ing. Jiří Bobrek, vicepresident Mezinárodní investiční banky „Možnosti financování investic a exportu v rámci spolupráce MIB s finančními institucemi ČR“

JUDr. Jiří Vaňhara, místopředseda představenstva a vrchní ředitel Evropsko-ruské banky „Evropsko-ruská banka – brána do Ruska“

Ing. Břetislav Tichánek, ředitel divize exportního a strukturovaného financování PPF Banky

Mgr. David Šimek, generální ředitel pro Rusko AK Peterka a Partners „Právní souvislosti investování a obchodu v Rusku a zemích SNS“

Je vhodné razantně snížit spotřební daň na motorovou naftu

Praha, 12. listopadu 2012 – Výsledky aktualizované studie autorů Ševčík-Rod z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze byly dnes prezentovány při diskusi o spotřební dani na pohonné hmoty pořádané Unií malých a středních podniků ČR. Závěry materiálu vyzněly jednoznačně ve prospěch snížení této daně u motorové nafty. Při debatě konající se v prostorách PSP ČR ovšem zazněly i argumenty odpůrců případného poklesu.

„Závěry studie potvrzují to, co tvrdíme již dávno – sazbu daně minimálně u nafty je nutné významně snížit. Spotřební daň obecně je v ekonomice buď prorůstový faktor, nebo naopak brzdou. U nás působí negativně hned ze dvou důvodů,“ zdůrazňuje David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků ČR. Jedním z nich jsou podle něj daňové úniky: „Ty představují pro státní rozpočet vždy nepříjemnost. V oblasti obchodu s pohonnými hmotami (PHM) jde ale již o neúnosný náklad odhadovaný na 8 miliard Kč ročně. Navíc z praxe víme, že odhady černého trhu téměř vždy podhodnocené,“ dodává Šeich.

Druhý důvod, proč příliš vysoké daňové zatížení v tomto sektoru brzdí českou ekonomiku, uvedl prezident Sdružení Česmad Bohemia Vladimír Starosta: „Příliš vysoká daň negativně ovlivňuje konkurenceschopnost naší republiky. Je zřejmé, že její snížení nejen zlepší postavení našich dopravců na evropském trhu, ale povede také ke stabilizaci či dokonce zvýšení výběru daní.“ Ten totiž od roku 2008 trvale klesá přesto, že je Česká republika významnou tranzitní oblastí sjednocené Evropy. Projíždějící kamiony ale v posledních letech čerpají naftu pokud možno před vstupem, anebo až po opuštění našeho území.

Příčina je zřejmá a pomáhá sousedním státům na úkor naší ekonomiky. „Snížení daně veřejným rozpočtům pomůže, rozhodně je neohrozí. Důvodem je mj. vysoce konkurenční prostředí s velkým počtem vlastníků čerpacích stanic. Konečně i tvrdá data potvrzují, že spotřebitelské ceny PHM kopírují ceny ropy i velkoobchodní ceny paliv. Tvrzení, že snížení spotřební daně v koncových cenách neprojeví, je pro mě nepodložená spekulace,“ uvádí Aleš Rod, spoluautor studie z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.

„Snížení spotřební daně z nafty a případně i z benzínu je nejlepším přirozeným prorůstovým opatřením ze strany exekutivy, případně zákonodárců. Pomůže především domácím dopravcům, prodejcům, domácnostem ale i veřejným rozpočtům, protože se sníží náklady na pohonné hmoty státních institucí. Navíc to státní rozpočet nemusí stát ani korunu,“ komentuje děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.

Jeho slova potvrzuje i zástupce významného prodejce nafty. „Snížení daně podporujeme. Český trh je v oblasti cenotvorby motorové nafty i konkurenčního prostředí skutečně flexibilní. Mohu potvrdit, že na změnu spotřební daně budeme v okamžiku účinnosti rozhodně reagovat promítnutím snížení do konečné ceny. Oživení poptávky a následný nárůst prodejů nafty na tuzemském trhu přinese v důsledku prospěch všem subjektům v obchodním palivářském řetězci,“ konstatuje Václav Loula, ředitel pro jakost společnosti Benzina.

Jak uvádí nejen zmíněná studie, snížení ceny strategické komodity představuje významný prorůstový faktor především skrze svůj nepřímý pozitivní dopad. „Sazba spotřební daně je sekundární, klíčové jsou její synergie a konstrukce. Snížení spotřební daně automaticky znamená likvidaci padesáti procent daňových úniků, ale hlavně znamená nárůst spotřeby minimálně o dvacet procent,“ uzavírá Jiří Zoubek, generální ředitel RobinOil.

Prezentace ke stažení:

  1. Spotřební daň z pohonných hmot v České republice (Abstrakt studie, NF VŠE v Praze)
  2. Aleš Rod (VŠE): SPOTŘEBNÍ DAŇ Z POHONNÝCH HMOT V ČR aktuální informace
  3. Ladislav Minčič (MFČR) : Spotřební daň na pohonné hmoty – zachovat nebo snížit?
  4. Vladimír Starosta (ČESMAD BOHEMIA): Vliv zvýšení SD na chování dopravců
  5. Josef Paumer (AS24): Bod zlomu efektivnosti snížení spotřební daně na naftu z hlediska vlivu na její výsledný výběr

Podnikatelé ve Středočeském kraji se shodli, že jejich náklady za energie jsou nepřiměřeně vysoké

Unie malých a středních podniků ČR uspořádala již poslední ze série 7 regionálních seminářů a setkání podnikatelů na téma energetických úspor. Semináře v Parkhotelu Průhonice s názvem „Úspory v platbách za elektřinu a plyn. Dotace pro malé a střední podniky“ se zúčastnilo čtyřicet podnikatelů ze středních a malých firem ze Středočeského kraje. Předchozí semináře se uskutečnily pro Jihomoravský kraj v Brně, pro Plzeňský kraj v Plzni, pro Moravskoslezský kraj v Ostravě, pro Olomoucký kraj v Olomouci, pro Královéhradecký kraj v Hradci Králové a v Praze.

Z výsledků setkání 40 zástupců středních a malých firem, působících ve Středočeském kraji, vyplynulo, že podnikatelé v tomto kraji cítí oproti jiným krajům větší nespokojenost s cenami energií a mají kritičtější pohled na své dodavatele energií.  Žádných z přítomných podnikatelů by svého dodavatele energií nedoporučil kolegům či přátelům.  Shodně pro všechny přítomné se ceny za elektřinu a plyn zdají být oproti jiným nákladům ve většině typů jejich podnikatelské činnosti nepřiměřeně vysoké.

Podnikatelé kritizovali některé alternativní dodavatele energií, kteří nabízejí nižší ceny na trhu, ale zároveň i neférové účtování. Nedoplatky jsou vymáhány ve stejném zúčtovacím období, zatímco navrácení přeplatků často může trvat několik měsíců i rok, přičemž oba výměry jsou účtovány od jednoho dodavatele.  Podnikatelé v tomto regionu se proto shodli, že nepožadují nejlevnější cenu energií od jakéhokoliv dodavatele, ale uvítali by spíše úsporu z o něco vyšší ceny od seriozního dodavatele, a to minimálně o 10 %.

Přítomný zástupce  energetické společnosti  E.ON Energie, a.s. podnikatelům představil nejnovější trendy, služby v energetice, produkty a metody, které šetří nejen energie , ale i finanční prostředky ve velkých částkách. Úspory lze dosáhnout téměř při všech formách podnikatelských činností a to jak při  optimálně zvolené sazbě za distribuci, tak i při vlastní výrobě. V dopravě lze šetřit využíváním CNG automobilů nebo u rodinných domů a jiných objektů používáním účinnějších spotřebičů.  Mezi nejrozšířenější úsporná opatření uvedli přítomní podnikatelé především využívání úsporných žárovek, kondenzačních kotlů nebo  inteligentních systémů osvětlení, např. ve výrobních halách. Existuje však řada dalších sofistikovanějších opatření k dosažení úspor, které dnes seriozní dodavatelé energií nabízejí a podporují zákazníka při jejich realizaci.

Zástupce z agentury CzechInvest podnikatele informoval o aktuálních výzvách a možnostech dodací na úsporné energetické projekty. Zde však podnikatelé měli řadu výhrad, že tyto dotační tituly jsou pro ně nedosažitelné, například zpřísněnými podmínkami získání dotací, byrokratickými překážkami, velkými energetiky bránícími vstupu na trhu a také nejistotou v budoucím směřování dotační politiky.

Prezentace ke stažení:

E.ON: Dodavatel energie a souvisejících služeb

E.ON: Nabídka energeticky úsporných služeb a produktů

CzechInvest: Program EKO – ENERGIE, Výzva III. – prodloužení

Podnikatelé projevili největší zájem o export do Ruska, Běloruska, Ukrajiny, Polska a Kazachstánu

V Praze dnes proběhla odborná konference na téma Export – záchranná brzda v krizi. Největší zájem mezi podnikateli byl o osobní konzultace s představiteli Zastupitelských úřadů ČR z klíčových exportních trhů Ruska, Běloruska, Ukrajiny, Polska a Kazachstánu. Akce se konala pod záštitou Unie malých a středních podniků (SME UNION). V panelové diskusi vystoupili náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Dub, předseda Unie malých a středních podniků David Šeich nebo ředitel České exportní banky Tomáš Uvíra. Účastníci tak měli možnost vyslechnout různé názory na strategii státní podpory vnějších ekonomických vztahů a osobně konzultovat exportní příležitosti svých firem s přítomnými obchodními diplomaty ze Zastupitelských úřadů z jednatřiceti zemí.

Konference se zúčastnilo okolo stovky firem z celé České republiky a uskutečnilo se nad 200 individuálních konzultací se zástupci ekonomické diplomacie. Firmy, které této možnosti využily, nebyly pouze zástupci průmyslových podniků a výroby, ale také celou řadu společností tvořila sféra terciální. Největší zájem měly české firmy o export do Ruska, Běloruska, Ukrajiny, Polska a Kazachstánu.

„Efektivní pomoc podnikatelům ze strany státu při vstupu na zahraniční trhy je jedním z účinných způsobů, jak oživit naši ekonomiku,“ vysvětlil motivaci k uspořádání konference předseda Unie malých a středních podniků David Šeich, který dále doplnil: Samotní podnikatelé při uvažování o možnostech exportu řeší řadu otázek, které jsou pro úspěšné nastartování vývozu klíčové. Vstup na nové trhy je zpravidla velmi nákladný a časově náročný. Proto je potřeba podnikatelům a podnikatelským svazům poskytovat kvalitní informační servis.“

„Jedná se nultý ročník konference, který měl zejména ověřit zájem malých a středních firem o takový druh setkávání. Jsem velmi potěšen z tak velkého zájmu, proto pevně věřím, že by tato konference mohla založit tradici každoročního setkávání představitelů ekonomické diplomacie a firem, dodal předseda SME UNION David Šeich.

Vzhledem ke statusu a omezeným funkcím některých sdružení v ČR vítá Unie malých a středních podniků novou exportní politiku. Ta by ale neměla opomíjet ani zájmová podnikatelská sdružení, které je potřeba začlenit do exportní strategie jako svou nedílnou součást.

Roli České exportní banky (ČEB) přiblížil její generální ředitel Tomáš Uvíra. ČEB zajišťuje zejména typy financování obtížně realizovatelné komerčními bankami. Soustředí se přitom na projekty vývozu do zemí s vyšší mírou teritoriálního a komerčního rizika, dlouhé doby splatnosti, financování velkého objemu či složité struktury financování. Tomáš Uvíra dále zmínil nutné legislativní změny pro účinnou podporu exportu ze strany ČEB. „Uvítali bychom především možnost nabývání podílů v jiné právnické osobě a zřizování jiných právnických osob za účelem účasti v zahraničních rozvojových projektech. Rovněž bychom přivítali státní záruky za bankovní záruky ČEB za úvěr klienta, tedy podporu malých a středních podniků formou garancí.“

Protože jednou z exportně nejatraktivnějších zemí je Rusko, vystoupil v rámci diskuse také vedoucí ekonomického úseku Velvyslanectví v Ruské federaci Tomáš Krs. Ten jednak shrnul bilanci vývoje vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi, jednak poskytl cenná doporučení pro vstup na ruský trh. „Podnikatelé si musí uvědomit, že ruský trh na nás nečeká, ale je na něm pro nás místo. Rozvoji podnikání zde brání především logistické problémy související s velkou rozlohou. Pokud se tu rozhodnete obchodovat, mějte na paměti, že Rusové jsou výborní vyjednavači. A chcete-li uspět, bez znalosti ruštiny se neobejdete,“ uvedl mimo jiné.

Mgr. David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků ČR

Prezentace ke stažení:

  1. Tomáš Dub (Náměstek ministra zahraničních věcí České republiky)
  2. Tomáš Uvíra (Generální ředitel ČEB)
  3. Jiří Hansl (Hospodářská komora České republiky)
  4. Michal Zálešák (Výkonný ředitel Czech ICT Alliance)
  5. Miroslav Křížek (Generální ředitel CzechInvest)
  6. Ivan Brož (Velvyslanectví České republiky ve Vídni)
  7. Petr Vávra (vedoucí ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Pekingu)
  8. Jan Krs (Velvyslanectví České republiky Ruské federaci)
  9. Luboš Joza (Velvyslanectví České republiky v Bělehradě)
  10. Jan Erben (Velvyslanectví České republiky na Ukrajině)
  11. Milan Vágner (Designovaný DEK ZÚ Hanoj)

Podnikatelé s ministrem Bendlem hovořili o kvalitě a bezpečnosti potravin a hledali společná řešení

Praha 20. dubna 2012 – Nad tématem problematiky bezpečnosti a kvality potravin v českých obchodech se dnes pod záštitou Unie malých a středních podniků ČR sešli u kulatého stolu zástupci výrobců potravin, dodavatelů, provozovatelů obchodních řetězců a kontrolního orgánu. Společně s ministrem zemědělství Petrem Bendlem vedli odbornou diskuzi týkající se současné situace „v potravinách“ a vhodných nástrojů prevence, které by měly kvalitu a bezpečnost potravin zákazníkovi garantovat. Diskuze se dotkla i současně platných hygienických norem pro výrobce potravin i norem upravujících prodej potravin.

Petr Bendl už hned v úvodu podotkl, že „kvalita potravin je pro Ministerstvo zemědělství jednou z priorit. Nemyslím si však, že by k vyšší kvalitě napomohlo přijetí nových právních předpisů. Vytrvalý psychologický tlak na výrobce musí vytvářet nejenom dozorové orgány, ale celá spotřebitelská veřejnost. Proto se Ministerstvo zemědělství snaží prostřednictvím různých kampaní a projektů, jako jsou například Klasa a Regionální potravina, upozornit spotřebitele na výrobky, které mají přidanou kvalitativní hodnotu nebo tradiční regionální původ.“

Ministr Bendl uvedl, že jeho úřad chce ještě v letošním roce začít na internetu zveřejňovat seznam prodejců, u kterých byla ze strany dozorových orgánů odhalena pochybení v kvalitě a bezpečnosti prodávaných potravin. Ten bude obsahovat i seznam obchodníků prodávajících kvalitní potraviny s označením Klasa, regionální potraviny či potravinářské výrobky, které získaly označení země původu. Zároveň zdůraznil, že obchodní řetězce musí zvýšit svoji interní kontrolu a důsledně trestat své zaměstnance v případě jejich pochybení.

Podnikatelé i odborníci se shodli, že o tom, jaká bude kvalita potravin, rozhodují zákazníci, protože, co zákazník nepožaduje, také nedostane. Především se jedná o koncového zákazníka a jeho kupní preference ve vztahu ke kvalitě – například v sousedním Německu zákazník požaduje v porovnání s ČR daleko vyšší kvalitu.

Rozhodující váhu při nákupu potravin má stále kritérium koncové ceny. „Průzkumy sice uvádějí, že Češi věří tuzemským potravinám, avšak v roce 2011 byly do ČR dovozeny potravin za 155 miliard korun, což je zatím rekordní částka. Znamená to, že i když chceme české kvalitní potraviny, je pro nás stále rozhodující jejich cena, která je u dovážených potravin často nižší,“ podotkl David Šeich, předseda Unie MSP ČR.

Problematiku kontrol zdravotní nezávadnosti potravin otevřel Martin Klanica, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce. „Výsledky kontrol provedených naším úřadem za poslední období nás zneklidňují. Nejen zjištění nekvalitních potravin, zejména s původem mimo Českou republiku, ale obzvláště prokázání různých forem klamání spotřebitelů a nekalých praktik v obchodní síti, jsou zcela nepřijatelné. Adekvátně na tyto zjištění reagujeme všemi dostupnými prostředky. Na hrubý pytel, hrubá záplata.“

Za provozovatele obchodních řetězců hovořil Pavel Mikoška, zástupce Ahold Czech Republic provozující síť prodejen Albert. „Příchod obchodních řetězců na český trh před více než 20 lety znamenal obrovský kvalitativní posun v úrovni nabídky a úrovni prodeje potravin v České Republice. V současné době je na čase skutečně otevřít odbornou diskusi na téma kvality potravin nabízených českým zákazníkům. Z hlediska obchodníka jsme přesvědčeni, že s úrovní sortimentu a kvality za vyspělými evropskými zeměmi žádným způsobem nezaostáváme. Dobrý obchodník musí být schopen nabídnout, v přiměřených cenových relacích, bezpečné a kvalitní potraviny pro všechny kategorie zákazníků.“ Pavel Mikoška vyzval kupující, aby se se svými stížnosti neváhali nejprve obracet na příslušné prodejně, kde se prodejce musí problémem na místě zabývat. Zároveň vyzval státní instituce, aby pomohly infromovat zákazníky o tom, co vše vlastně znamená kvalita výrobků. Složení výrobku by si měl kupující vždy pečlivě zjišťovat z etiket výrobků.

Anna Kolorzova, zástupce mlékárny Ekomilk s.r.o si postěžovala, že nákupčí z obchodních řetězců většinou zajímá především cena, za kterou nakupují potraviny od dodavatelů, a proto jde často cena na úkor kvality a varovala, že těžká situace na trhu s mlékem může být zanedlouho stejně alarmující, jako současná situace na trhu s drůbeží.

Obsahu současně platných norem, upravujících výrobu a prodej potravin, se dotkla Dana Walterová, konzultantka v oblasti hygieny. „Až do devadesátých let platilo, že stát byl v případě kontroly hygienických norem mocný dozorový orgán a výrobci i prodejci potravin byli tlačeni k udržení určitého standardu čistoty. V průběhu devadesátých let a finálně se vstupem do EU, však stát postupně přenesl své pravomoci na samotné provozovatele obchodů, kteří podpořeni tím, že v současně platných předpisech vlastně ani nikde nenajdeme přesný výklad pojmu sanitace, vzali hygienické předpisy do svých rukou. Od roku 2004 zde zkrátka chybí jasně definovaná pravidla a požadavky na hygienu v prodejních prostorách.“

V ČR v současnosti platí Nařízení o hygieně potravin ES 852/2004, a i když toto nařízení uvádí povinnost provozovatele obchodu stanovit si v rámci své hygienické praxe hygienické zásady a dodržovat je a stejně tak povinnost zabezpečit zdravotní nezávadnost potravin, jsou zmíněné požadavky jen obecného charakteru. Nařízení například nespecifikuje úroveň kvality hygienických zásad, tedy to, v jakém rozsahu, jak důkladně a jak často má být sanitace prodejních prostor potravinami prováděna.

To potvrdil také další z účastníků, Milan Horyl ze společnosti Clean4you, která se zabývá speciálním čištěním prodejních prostor. „Důraz na čistotu prodejních prostor a kvalitu úklidu se liší u každého provozovatele obchodu. Jedna skupina se spokojí s klasickou sanitací, jako je mytí podlah a odstranění viditelných nečistot z povrchu  regálů a dalšího vybavení prodejny. Druhá, bohužel zatím minoritní skupina, si však již uvědomila, že kvalitní a komplexní hygiena prodejních prostor se jim vyplatí především ve vztahu k zákazníkovi. V těchto případech je úklid a sanitace prováděn nad rámec běžné české úrovně. Například je zajišťována dezinfekce nákupních vozíků, provozovatelé nechávají odstranit zapečené nečistoty z pečících plechů v dopékárnách. Pozornost je kladena i na dezinfekci pokladních boxů a pásů – jednoduše tedy všeho, s čím zákazník během nákupu přichází do přímého kontaktu. Je však smutné, že tak kvalitní sanitaci provádí asi jen tři z patnácti obchodních řetězců v ČR.“

Diskuze s podnikateli „Energetické potřeby malých a středních podniků, ceny a úspory energií“ (Brno)

V Brně se 3. 10. 2011 sešli podnikatelé a zástupci Unie MSP ČR, aby našli řešení pro efektivnější využívání energie. Podnikatele zajímaly způsoby šetření energetické spotřeby. Většina z nich znala optimalizaci spotřeby především ve smyslu snížení intenzity osvětlení, úspornější žárovky. Na hlasy podnikatelů přišla zareagovat také společnost E.ON, která nabídla fixaci cen na dva roky, flexibilitu ohledně fakturací a pro své větší zákazníky nabídl dotaci na tepelná čerpadla.

michnuvpalac

 

 

 

 

Archiv: významné kulaté stoly

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Kulatý stůl z 14. 4. 2011 Novelizace občanského a obchodního zákoníku a dopady na MSP. Předkladatelé novelizace obchodníhopráva z Ministerstva spravedlnosti ČR v čele se svým ministrem a odborníci z oblasti práva na konferenci ve Sněmovně představili podnikatelům návrh nových zákoníků.

KS2

Kulatý stůl z 27.10. 2010 Kvalita paliv v ČR, analýza a vývoj, kde se stát i firmy se shodli – chceme zveřejnění nepoctivých benzínek! Ke společné diskusi zasedli zástupci státu (ministerstvo dopravy, ministerstvo průmyslu a obchodu), nezávislých institucí z oblasti výzkumu kvality pohonných hmot a komerční sféry.

KS3

Kulatý stůl Zavedení šrotovného v ČR, ano/ne 10.10.2009 za účasti ministra průmyslu a obchodu a hlavních automobilových sítí v České republice.

Kulatý stůl na téma Změny v zákoníku práce, 6. června 2009 za účasti ministra práce a soc.věcí o problematice Schwarz systému a možném řešení.

KS4

Kulatý stůl na téma Energetika a krize 28. 1. 2009 za účasti výzmnamných energetiků o cenách energie a navrhovaných změnách legislativy v souvislosti s hospodářskou krizí.

Výroční konference

Významnou výroční konferencí bylo např. “Zavedení eura v ČR” na Žofíně z roku 2007 s předsedou vlády ČR M.Topolánkem, vicepremiérem pro evropské záležitosti A. Vondrou, ministrem průmyslu a obchodu ČR M. Římanem, guvernérem České národní banky Z. Tůmou a národním koordinátorem zavedení eura v ČR O. Dědkem.

Video: České firmy volají po euru

Vzdělávací cyklus k financování projektů z fondů EU 4.4.2007

Unie malých a středních podniků ČR uspořádala ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR pro své členy významný cyklus čtrnácti odborných seminářů o evropských fondech „NOVÉ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2007- 2013 Z POHLEDU PODNIKATELE“, kde vystoupili ministři i zástupci ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva zemědělství, agentury CzechInvest, Evropské komise v ČR a další. Účastníci se seznámili s konkrétními možnostmi financování svých projektů a měli možnost si o svých projektech pohovořit přímo se zástupci státní správy.

Program_seminare_EUfondy_Stredni_Cechy_4_4_2007_new

TZ_zavery_EUfondy_MSP_26_11_071

Další pak navazoval celorepublikový cyklus vzdělávacích seminářů pro podnikatele „E v r o p s k é   f o n d y   A K T U Á L N Ě – pomocná ruka k evropským dotacím pro firmy a živnostníky“s náměstkem pro evropské záležitosti Ministerstva pro místní rozvoj ČR, prezidentem Hospodářské komory ČR, zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Ireny Moozové, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice a další.